Výlet do Brna na Duocacib

První únorový víkend, jak je již poslední roky zvykem, se v Brně koná mezinárodní výstava psů. Původně jsem uvažovala o přihlášení Chelsea, jelikož to byla první možná výstava ve třídě mladých. Pak jsme si to rozmyslely a vyrazíme vystavovat až v květnu v Praze. Přesto jsme si ale výlet do Brna udělaly a i výstavu jsme navštívily.

V pátek jsem sebrala svých pět švestek, resp. své dvě psí slečny, a vyrazily jsme. Zjistila jsem, že Chelsinka miluje cestování, jakmile se otevřou dveře nějakého dopravního prostředku, už se hrne dovnitř a je jedno, jestli jde o auto, autobus, vlak. Hlavní je, že se jede na výlet! Za celé tři hodiny cestou vlakem si Chelsea lehla jen párkrát, v součtu tak maximálně na 5 minut. Je to malý hyperaktiv, s každým se tam musela kamarádit a pořád chtěla něco dělat. (…)

První únorový víkend, jak je již poslední roky zvykem, se v Brně koná mezinárodní výstava psů. Původně jsem uvažovala o přihlášení Chelsea, jelikož to byla první možná výstava ve třídě mladých. Pak jsme si to rozmyslely a vyrazíme vystavovat až v květnu v Praze. Přesto jsme si ale výlet do Brna udělaly a i výstavu jsme navštívily.

V pátek jsem sebrala svých pět švestek, resp. své dvě psí slečny, a vyrazily jsme. Zjistila jsem, že Chelsinka miluje cestování, jakmile se otevřou dveře nějakého dopravního prostředku, už se hrne dovnitř a je jedno, jestli jde o auto, autobus, vlak. Hlavní je, že se jede na výlet! Za celé tři hodiny cestou vlakem si Chelsea lehla jen párkrát, v součtu tak maximálně na 5 minut. Je to malý hyperaktiv, s každým se tam musela kamarádit a pořád chtěla něco dělat.

Páteční večer byl poklidný, společenský u televize. Ani moc nevím, na co všechno jsme koukali, jelikož jsem docela brzy usnula. Trochu jsem se bála, že Chelsea bude celou noc blbnout a nenechá nás vyspat, ale překvapila holčička. Asi tak v jednu hodinu ráno, když chodila po pokoji a zjišťovala, že všichni spí a nikdo se s ní nebaví, tak si našla své místo uprostřed pokoje. Tam se rozvalila jak široká, tak dlouhá a mám pocit, že až do rána se ani nehnula.

Ráno vstát, vyvenčit a hurá na výstavu. Jela jsem pouze s Chelsea, Mája zůstala s Peťou na bytě. Mít tam obě dvě naráz, asi bych je musela zabít :) Takhle jsem si výstavu parádně užila! Navštívila spoustu známých u borderek i u belgičáků. Víc kruhů jsem obejít nestíhala. Nejdřív na to nebyl vůbec čas a pak už nebyla síla se zvednout, natož někam odejít.

U borderek jsem se snažila něco málo i nafotit. Byla se tam vystavovat „miminka“ z chs Smart Destiny. Posledně jsem je viděla, když sotva pletli packami a byli to takové malé roztomilé kuličky. Dneska už tak maličcí nejsou, ale krásní jsou pořád! A co jsem zatím měla tu čest poznat, tak všichni mají úžasnou rodinu.

U belgičáků jsme zas měly naší další „rodinku“. Chelsinku jsem musela přivézt ukázat chovatelce. Trochu jsem se bála, aby nedělala fóry, jak v listopadu na pražské výstavě, ale nezradila mě holčička. Chovala se naprosto parádně! Když se rozkoukala, tak se s každým kamarádila, všechny líbala a chtěla si hrát. Ukázala Hance, jak umí pěkně štěkat, když něco chce a nemůže to mít. A jak neumí chvilku postát, když se má fotit, ale musí jančit, že chce za paničkou. :D Konečně se mi podařilo Chelsu trochu unavit, takže si mi pak i vlezla do klína a ležela naprosto v klidu. To u ní moc neznám.

V sobotu jsem poprvé vydržela na výstavě až do závěrečných kruhů, abych se dočkala Káti, která zapisovala až do nějakých čtyř hodin odpoledne. Ale jak se říká, kdo si počká, ten se dočká! A dočkali jsme se. Byl to náročný den, ale jsem ráda, že jsem tam šla. Viděla jsem se zase s pár známými a se spoustou nových lidí. Neměla jsem žádné starosti, všechno jsem hodila za hlavu a věnovala se jen tomu, co mě baví – psům! Jo a málem bych zapomněla, že jsem tam potkala Čůňu!! Naposledy jsem ji viděla snad před rokem, to už je doba. Chelsea si s ní hned chtěla hrát, jak kdyby v ní poznávala Máju.

Neděli už jsme měli flákací a večer nás čekala cesta zpátky do Prahy. V pondělí mám brigádu a v úterý zase do Brna na zkoušku a odpoledne za štěňátky do chs Moravia Merilen. Za malými belgičáckými sourozenci naší Chelsea. Původně jsem si říkala, že buď Máju někdo pohlídá, nebo si ji vezmu s sebou. Ale pak mě Peťa ukecala, že jí mám nechat Chelsinku v Brně do úterka. Takže jsem se domů vrátila jen s jedním pejskem a v úterý si ji po zkoušce vyzvednu. A pojedeme za Hankou a štěňátky společně. :))

Fotky ze sobotní výstavy a víkendu v Brně.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *