A jsme doma

Už i s malou Chelsea jsme doma :) Dopoledne jsme si pro ni jely do Chs Moravia Merilen do Jamolic. V Jamolicích nás hned uvítal Chelsinky tatínek Kabor, hned za ním Saki a pak se vynořila i malá chlupatá kulička Away, dnes už Chelsea. Bráška Awro zatím spal doma, aby nám ukázal, jak umí být zaražený, že ho někdo budí. No co si budeme povídat, když jsem šla vzít spící Chelsea, která usnula venku, tak mě za probuzení málem sežrala.

Pár hodin jsme strávili u Abrahámových doma. Bylo to moc příjemné odpoledne, pěkně jsme si popovídali (o psech samozřejmě) a děkujeme za oběd! Se štěňátky jsme si pohráli, něco málo i nafotili a malou Chelsea jsme ještě před odjezdem zvládli zvážit. Výsledek 4,6 kg. Po druhé hodině už jsme se pomalu naskládali do auta a vyrazili směr Brno. Resp. autem směr Rosice, kam nás Hanka odvezla a tam jsme si pár minut počkaly na autobus do Brna. (…)

Už i s malou Chelsea jsme doma :) Dopoledne jsme si pro ni jely do Chs Moravia Merilen do Jamolic. V Jamolicích nás hned uvítal Chelsinky tatínek Kabor, hned za ním Saki a pak se vynořila i malá chlupatá kulička Away, dnes už Chelsea. Bráška Awro zatím spal doma, aby nám ukázal, jak umí být zaražený, že ho někdo budí. No co si budeme povídat, když jsem šla vzít spící Chelsea, která usnula venku, tak mě za probuzení málem sežrala.

Pár hodin jsme strávili u Abrahámových doma. Bylo to moc příjemné odpoledne, pěkně jsme si popovídali (o psech samozřejmě) a děkujeme za oběd! Se štěňátky jsme si pohráli, něco málo i nafotili a malou Chelsea jsme ještě před odjezdem zvládli zvážit. Výsledek 4,6 kg. Po druhé hodině už jsme se pomalu naskládali do auta a vyrazili směr Brno. Resp. autem směr Rosice, kam nás Hanka odvezla a tam jsme si pár minut počkaly na autobus do Brna.

Cestu zvládla maličká naprosto bez problémů. Jak v autě, tak busem. Celou dobu byla na klíně, v autě se snažila prozkoumávat, co všechno je kolem, v autobusu se pak koukala z okna ven. V Brně jsme rovnou vzali Máju a Casey a vyrazily na Špilberk. Malá Chelsea je zvědavá a chtěla by ty velký černobílý pejsky poznat, ale jak se na ní otočí (nebo dokonce rozběhnou), tak to už se jich bojí. No moc se ani nedivím, Mája neumí být klidná, to je prostě rapl. Ale to chce čas, za pár dní už spolu budou v pohodě, já jím věřím :) Mája o malou jeví zájem, chce se seznámit a kamarádit, to půjde..

Doma je Chelsea zatím zlatíčko. Chtěla rozkousat jen svůj obojek a můj kabel k notebooku. Jinak se mazlí, hraje s námi (se psy pořád ne) a nebo spí a spí a spí :) A vodítko? Jsem čekala, že se mi bude vzpírat, že nebude chtít nikam jít a tak. No pokud jdou proti nám lidi, tak se trochu cuká, ale jinak je úplně parádní a běhá vedle mě naprosto skvěle!

Něco málo jsme nafotily už na návštěvě u Hanky, něco pak ještě cestou a i doma při venčení. Fotky najdete na rajčeti.

 

Čekáme štěňátko

Všechno už je definitivní a za týden si jedeme pro malou belgičáckou slečnu Away. O náhody není nouze ani tady a tak tady jsou pro porovnání naše příběhy:

Tenkrát jsem kontaktovala Peťu ještě před narozením štěňátek a po narození se „rozhodlo“, že štěně nebude. Tenkrát byl důvod ten, že se narodilo málo štěňátek a bylo moc zájemců. Cca dva týdny před odběrem štěňat mě Peťa kontaktovala, aby mi nabídla fenečku, která se uvolnila. Byla to slečna růžová (!) Peťa mi tenkrát psala, jak je ráda, že jde malá Mája zrovna ke mně. (…)

Všechno už je definitivní a za týden si jedeme pro malou belgičáckou slečnu Away. O náhody není nouze ani teď a tak tady jsou pro porovnání naše příběhy:

Tenkrát jsem kontaktovala Peťu (Chs Locolindo) ještě před narozením štěňátek a po narození se „rozhodlo“, že štěně nebude. Tenkrát byl důvod ten, že se narodilo málo štěňátek a bylo moc zájemců. Cca dva týdny před odběrem štěňat mě Peťa kontaktovala, aby mi nabídla fenečku, která se uvolnila. Byla to slečna růžová (!) Peťa mi tenkrát psala, jak je ráda, že jde malá Mája zrovna ke mně.

Teď je v řešení belgičanda. Chovatelku jsem také kontaktovala ještě před narozením štěňat. Tentokrát jsem byla třetí zájemce na fenečku a šance byla veliká. Fenečky se narodily přesně tři, tak to vypadalo nadějně. Ale doma se řeklo, že prostě štěně teď nechceme. Bylo mi to líto, ale mamky rozhodnutí jsem respektovala. Jen jsem potají sledovala, jak štěňátka rostou. Pak mi jednoho dne mamka řekla, že chce psa a tak jsem začala jednat. Cca dva týdny před odběrem štěňátek z Moravia Merilen jsem kontaktovala chovatelku s tím, že na webu má stále u jedné fenečky informaci, že je volná. Mamce se rozzářily oči, když slyšela, že jsem sehnala štěně a bylo jasno. Malá slečna růžová (!) bude naše. No a když si říkám, že to je jen náhoda, že jsou obě holky „růžové“, tak mi na fb napíše chovatelka od malé Away, že je ráda, že budu mít Away já.

Jo a aby toho ještě nebylo málo! Tak Mája je z pěti štěňat, má dvě ségry a dva bráchy. Teď už si jen domyslete, jaké sourozence má Away ;) Jo a ještě jeden dodatek, na který jsem zapomněla, obě moje holky jsou vrh A!