Psí den u dětí ve FN Motol

Jednou jsme byly s Májou v nemocnici za dospělými pacienty na oddělení následné péče. Tenkrát to bylo hlavně pro nás, abychom zjistily, jak se tam bude Mája chovat. Jelikož byla úžasná, s každým pacientem kamarádka a s nemocničním prostředím neměla vůbec problémy. Ten den jsme se zařadily mezi nepravidelné dobrovolní v Motole a rozjela se Máji dráha canisterapeutického psa.

Nepravidelný dobrovolník, co to vlastně znamená? Nedocházíme do nemocnice každý týden, jako jiní. Pokud se koná nějaká větší akce, přijde nám od organizátorů mail a pokud máme čas, ozveme se, že dorazíme. Jeden takový mail přišel v minulém týdnu. Plánoval se psí den na dětském oddělení a my zrovna měly čas. Řekla jsem si, že to je skvělá příležitost zjistit, jak bude Mája reagovat u dětí a přihlásila nás. (…)

Canisterapie FN Motol 18.2.2013Jednou jsme byly s Májou v nemocnici za dospělými pacienty na oddělení následné péče. Tenkrát to bylo hlavně pro nás, abychom zjistily, jak se tam bude Mája chovat. Jelikož byla úžasná, s každým pacientem kamarádka a s nemocničním prostředím neměla vůbec problémy, tak jsme se ten den zařadily mezi nepravidelné dobrovolníky v Motole a rozjela se Máji dráha canisterapeutického psa.

Nepravidelný dobrovolník, co to vlastně znamená? Nedocházíme do nemocnice každý týden, jako jiní. Pokud se koná nějaká větší akce, přijde nám od organizátorů mail a pokud máme čas, ozveme se, že dorazíme. Jeden takový mail přišel v minulém týdnu. Plánoval se psí den na dětském oddělení a my zrovna měly čas. Řekla jsem si, že to je skvělá příležitost zjistit, jak bude Mája reagovat u dětí a přihlásila nás.

V pondělí jsme kolem druhé hodiny dorazily do dobrovolnického centra v Motole, kde jsme se sešli s ostatními canisteraputickými týmy. Nakonec se nás sešlo celkem 7 pejsků (3 borderky, ridgeback, dva pudlíci a labrador). Společně jsme pak vyrazili na dětské oddělení, kde nás už děti očekávaly. Krom mazlení a hraní si s pejsky měly děti připravený další program, kreslily si barvami na sklo. Tím pádem se nestalo, že by se na nás sesypal dav dětí, ale téměř vždy chodily k pejskovi po jednom.

S Májou jsme se nejprve držely trochu stranou, aby toho na ní nebylo moc. Mája se nechávala od děti hladit i krmit, ukazovala jim jaké umí triky, byla šikovná a vůbec se nenechala rozhodit ani prostředím, ani přítomnosti spousty cizích dětí. Tak jsme se pomalu dostávaly víc do středu dění. Byl to parádní den a ač jsme tam strávily pouhé dvě hodiny, řádně nás to obě unavilo. Těšíme se na příště! :)

Canisterapie FN Motol 18.2.2013Canisterapie FN Motol 18.2.2013Canisterapie FN Motol 18.2.2013Canisterapie FN Motol 18.2.2013

Pes dobrovolník

Když jsem si pořizovala Máju, přemýšlela jsem tenkrát nad canisterapií. Byla to taková moje idea do budoucna, že budu moct brát pejska i tam, kde bych měla pracovat. Díky studiu mého oboru na VŠ, mám tak trochu „předpoklady“ pracovat v pomáhající profesi a tím pádem by pes – canisterapeut byl vynikajícím společníkem i pomocníkem.

Když mi tak Mája rostla a neustále šílela, tak jsem na nějakou canisterapii moc nepomýšlela. Spíš jsem se s tím tak trochu loučila. Jenže můj sen tu pořád byl a když Mája vyrostla, tak já to pořád chtěla zkusit. Třeba to nezvládne, neudělá zkoušky, nebude jí to vyhovovat. Ale já budu vědět, že jsme to aspoň zkusily! (…)

Když jsem si pořizovala Máju, přemýšlela jsem tenkrát nad canisterapií. Byla to taková moje idea do budoucna, že budu moct brát pejska i tam, kde bych měla pracovat. Díky studiu mého oboru na VŠ, mám tak trochu „předpoklady“ pracovat v pomáhající profesi a tím pádem by pes – canisterapeut byl vynikajícím společníkem i pomocníkem.

Když mi tak Mája rostla a neustále šílela, tak jsem na nějakou canisterapii moc nepomýšlela. Spíš jsem se s tím tak trochu loučila. Jenže můj sen tu pořád byl a když Mája vyrostla, tak já to pořád chtěla zkusit. Třeba to nezvládne, neudělá zkoušky, nebude jí to vyhovovat. Ale já budu vědět, že jsme to aspoň zkusily!

A tak jsem se před pár měsíci začala o canisku zase trochu víc zajímat. Především jsem se dozvěděla o možnosti, docházet jako dobrovolník do Fakultní nemocnice v Motole. K dobrovolnictví tam není potřeba žádných zkoušek, jelikož si pejska sami otestují a pokud je vhodný, tak tam chodí buď pod dohledem nepravidelně a nebo si majitel psa projde jejich školením a pak tam mohou chodit i samostatně a pravidelně.

S Májou jsme navštivily na začátku prosince dobrovolnické centrum v Motole. Slečna, co s námi dělala pohovor, byla z Máji nadšená. Jak je hned přátelská a hravá a šikovná. Takže jsme se tenkrát domluvily, že až se příště sejdeme, že půjdeme navštívit pacienty na oddělení, abychom viděly, jak Mája zvládne nemocniční prostředí a jak bude reagovat na pacienty, doktory v bílých pláštích atd. Bohužel tahle první návštěva nemocnice se mohla uskutečnit až teď.

Takže jsme dnes vyrazily na naší historicky první canisterapii. Já se strachem jak na zkouškách. Mája s naprostým klidem, protože tady jsou samý super lidi, co si s ní chtějí hrát. Akorát tam slečna měla u sebe labradora, kterému se Mája očividně moc líbila. On se Máje už tolik nelíbil :D Ale to naštěstí nebyl problém. Slečna nás vzala do jiné místnosti, ať je Mája v klidu. Pak už bylo všechno super!

Prostředí nemocnice Mája vůbec neřešila. Žádné divné smrady, žádné divné zvuky, na všechno se tvářila, jako že to zná. Sestřičky z ní byly unešené, ona z nich taky. Dostávala tam pamlsky za to, že jim dávala packy. Tak se pěkně rozcvičila a pak jsme vyrazily na první pokoj pacientů. Za dnešek jsme zvládly obejít tři pokoje, blíže navštívit 4 pacienty. Někteří si ji pohladili, jiní ji i dali pamlsek. Nejvíc si ji však užil pán, který je cizinec a ještě k tomu slepý. Takže v místní nemocnici to pro něj asi není zrovna jednoduché. Máju drbal, objímal, krmil. Nechtěl nás skoro pustit domů. A Mája to všechno zvládala parádně! Na nikoho z pacientů se nehrnula, nechala se drbat, ukázala, jaké triky umí. Na pokojích pro ní bylo spousta nových a zajímavých věcí, které musela zkoumat, ale i přesto dokázala reagovat na mě a věnovat nám pozornost, když jsme chtěli. Byla prostě úžasná! :))

Slečna, co nás celou dobu provázela zařízením, byla z Máji stejně nadšená jak já. Tak jsme se domluvily, že v tom budeme pokračovat. Takže Mája je ode dneška oficiálně „dobropes“ :) aneb canisterapeutický pes pro FN Motol. Zatím jen nepravidelně, jelikož nevím, jak to budu mít se školou a jestli bych pravidelné návštěvy zvládala. Až se škola vyřeší, tak když to půjde, ráda bych tam docházela častěji. Byla to parádní zkušenost pro nás obě. Vidět, jak velikou radost to udělá druhým, kteří celý den nic moc dělat nemohou, někteří se ani z postele nezvednou a teď si mohou pohladit vašeho pejska. Za to to stojí!

Tímto jsem si ujistila, že Mája na to má a tím pádem mám do budoucna další plán – canisterapeutické zkoušky :)