Seminář Dogfitness s Helou Potfajovou

Včera jsme s Májou absolvovali seminář o dogfitness. Ač jsme tam byli nevyspalí a byl to náročný den, tak jsme si ho užili, jak to jen šlo. Domů jsem odjížděla s hlavou plnou informací a plánů, co dalšího musíme Máju naučit. A taky plánů, co musíme nakoupit (až budeme mít za co). A krom toho jsme odjížděli s tím, jak máme doma šikovného psa!

Vzhledem k tomu, že mám doma fenečku trochu drobnější a chci s ní hodně sportovat, tak mě to dovedlo k posilování se psem. Abych našla nějaké způsoby, jak pejska nasvalit a neublížila mu sportováním. Co jsem já sama věděla, že existuje, je posilování na míčích. Jenže jsem nevěděla jak na to a bála jsem se pořídit si domů nějaké pomůcky a prostě jen tak sama začít cvičit. Tak jsem čekala na vhodnou příležitost vyrazit k někomu na seminář. No a příležitost se naskytla! (…)

Včera jsme s Májou absolvovali seminář o dogfitness. Ač jsme tam byli nevyspalí a byl to náročný den, tak jsme si ho užili, jak to jen šlo. Domů jsem odjížděla s hlavou plnou informací a plánů, co dalšího musíme Máju naučit. A taky plánů, co musíme nakoupit (až budeme mít za co). A krom toho jsme odjížděli s tím, jak máme doma šikovného psa!

Vzhledem k tomu, že mám doma fenečku trochu drobnější a chci s ní hodně sportovat, tak mě to dovedlo k posilování se psem. Abych našla nějaké způsoby, jak pejska nasvalit a neublížila mu sportováním. Co jsem já sama věděla, že existuje, je posilování na míčích. Jenže jsem nevěděla jak na to a bála jsem se pořídit si domů nějaké pomůcky a prostě jen tak sama začít cvičit. Tak jsem čekala na vhodnou příležitost vyrazit k někomu na seminář. No a příležitost se naskytla!

Včera (tj. v neděli 23. října) měla jednodenní seminář o Dogfitness fyzioterapeutka Hela Potfajová, která je původem ze Slovenska, ale teď žije v Belgii. Na seminář jsem nás s Májou přihlásila a čekala, co se tam všecko dozvíme. Ale vstávat v 6:30 ráno, abychom byli na druhém konci Prahy včas, to už bylo horší. V tu chvíli bych nejradši zůstala doma, v teple postele a nic nedělala. Ale na to už bylo naštěstí pozdě. Ráno jsme se vyhrabali z postele, sbalili si pár věcí a vyrazili do té ošklivé zimy na dlouhou cestu směr Lužiny.

Místo, kde se seminář konal, jsem vůbec neznala a netušila jsem, kam tam máme jít. Naštěstí jsme zahlédli slečnu s pejskem a kennelou, tak jsem usoudila, že tu musíme následovat, ona nás tam určitě dovede! Tentokrát to vyšlo a opravdu nás dovedla na místo. Ovšem tam ještě zamčeno a nikdo další kolem. Byli jsme tam asi s 20 minutovým předstihem a celou tu dobu jsme čekali venku. Takže jsme tam všichni řádně promrzli a nemohli se dočkat, až přijde někdo s klíčem.

Nakonec se nás sešlo 7 cvičích s pejsky a 5 (?) diváků. Všichni se zahřáli, nasnídali, naposledy vyvenčili pejsky a mohli jsme začít se seminářem. Zprvu jsme se každý představoval, abychom si nebyli úplně cizí a také, aby Hela věděla, co máme za pejsky a čemu se chceme věnovat a případně tomu přizpůsobila své povídání.

Během dopoledne jsme se věnovali rozcvičce psa před aktivitou a následnému „vychození“ po aktivitě. Vše probíhalo nejprve formou „teoretické“ přednášky od Hely o tom, co se dá dělat, proč se to má dělat a jak přesně! Většinou si jako pomocníky brala své pejsky, na kterých nám ukazovala, jak by ty aktivity měly (nebo neměly) vypadat. Pak jsme si každý vzal svého pejska a začali jsme jednotlivé aktivity sami zkoušet. Mezitím Hela chodila od jednoho cvičícího týmu ke druhému a komentovala, příp. radila, v čem děláme chyby a jak by to mělo správně být. Prostě každému se nám věnovala indivudálně, takže jsme se nemuseli bát, že bychom se něco naučili špatně.

Když jsme měli volno, tak se Mája snažila nakupovat. Sebrala tam kdejakou hračku, která byla v okolí. Míček, přetahovadla, kroužky.. pořád něco kradla a nosila. Asi mi chtěla naznačit, že chce další hračku. Ale to nám naznačila už v sobotu ve zverimexu a tam jsme podlehli, takže měla smůlu. Každý den se hračky kupovat nedají. Ale že se snažila opravdu až do poslední chvíle!

Po pauze na oběd jsme se věnovali pasivnímu protahování psa (tzn. že pejsek jen ležel a odpočíval a my jsme mu protahovali svaly) a posilovacím cvikům na pevné i nestabilní podložce. Během protahování mi Mája začala rezignovat. Během pauzy na oběd si chtěla pořád hrát, ať už s námi nebo s jinými pejsky a když jsem jí položila a začla protahovat, tak na ní padla únava a chtěla spát. Tak jsem jí vždy vzbudila na ten jeden cvik, kdy k nám Hela přišla, aby mi to ukázala a abych si to zkusila sama. Pak jsem Máju zas nechala, ona se schoulila do klubíčka a spinkala.

Během dalšího teoretického bloku ohledně posilovacích cviků mi Mája také celou dobu spala. Pak už ale ožila, když zjistila, že nebude žádné „nudné“ protahování, ale že mám v jedné ruce pamlsky a v druhé klikr. To vypadá na nějakou větší zábavu. To přišla chvíle, kdy šel každý procvičovat to, co sám chtěl. Buď cviky na pevné zemi, procvičování s klikrem a targetem (např. nacouvání na target a učit tak pejska zvedat zadní nohy) nebo byly k dispozici různé nafukovací míče a mohli jsme cvičit s nimi. Na to jsem se celý den těšila nejvíc, takže u nás bylo jasno! Čapla jsem nafukovací polštář (míč by pro Máju bylo moc velké sousto, když to nikdy neviděla) a šly jsme se s ním seznámit. Máju hned zaujal a věděla, že si ho má všímat. Během chvilky se na něj postavila oběma předními packami, za chvíli po něm i přeběhla, ale ne a ne na něm zůstat stát. Naštěstí ale byla Hela po ruce a pomáhala i tady. S jejími radami se nám podařilo, že Mája pochopila, že má vylézt na polštář a zůstat tam stát všemi čtyřmi packami!!

Zpočátku byla Mája na polštáři opravdu nesvá. Není se co divit, když jí „utíká“ půda pod nohama. Občas to bylo fakt vtipné jí pozorovat. Nejprve se na tom klepala jak ratlík, pak se po čase uklidnila, ale pořád bylo vidět, jak se houpe. No nasmála jsem se hodně, když jsme cvičily. Ale byla fakt strašně šikovná! Bylo vidět, že jí to baví a že se snaží. Takže i přesto, že viděla nějakou takovou nafukovací pomůcku poprvé v životě, tak jsme zvládaly i pár cviků. Především zvládala i poprosit! Což vím, jak jí dělalo problémy na pevné zemi, aby udržela rovnováhu, natož na míči to musí být těžké. Ale Mája k tomu má asi po rodičích vlohy. :))

Domů jsme odjížděli po téměř devíti hodinách naprosto vyčerpaní, plní nových zážitků a zkušeností a ač značně unavení, tak s velmi dobrou náladou! A kromě dobré nálady a nových informací a zkušeností jsme si také odvezli nějaké ty fotkyvideo!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *