Odešla.. ale přesto navždy zůstane!

Poslední náš měsíc byl jeden velký strach a trápení. Všechno začalo tím, že Faya prskala krev z nosu. Každou chvíli návštěva veterináře, léky a strach, co všechno se může stát. Prvně mě na klinice vyděsili tím, že může jít i o nějaký nádor. O svého prvního pejska jsem přišla kvůli rakovině a hrozně jsem se bála, že to tak bude znovu. O týden později to vypadalo mnohem lépe. Faya prskala míň, ale krev tam stále byla. Přesto jsem měla radost, že se to zlepšuje a začala jsem věřit, že to žádný nádor není.

Bohužel, ne každé zlepšení je opravdu k lepšímu. Faya se chvíli držela. Dál už se to nezlepšovalo, ani nezhoršovalo. Co jsme ale u Fayy našli, tak to byl nádor na mléčné žláze. V tu chvíli další strach. Mám pocit, že tou dobou už jsem přestala věřit, že to jednou bude dobré. Přesto jsem jí ale dávala naději, že tu s námi ještě nějakou dobu bude. (…)

Poslední náš měsíc byl jeden velký strach a trápení. Všechno začalo tím, že Faya prskala krev z nosu. Každou chvíli návštěva veterináře, léky a strach, co všechno se může stát. Prvně mě na klinice vyděsili tím, že může jít i o nějaký nádor. O svého prvního pejska jsem přišla kvůli rakovině a hrozně jsem se bála, že to tak bude znovu. O týden později to vypadalo mnohem lépe. Faya prskala míň, ale krev tam stále byla. Přesto jsem měla radost, že se to zlepšuje a začala jsem věřit, že to žádný nádor není.

Bohužel, ne každé zlepšení je opravdu k lepšímu. Faya se chvíli držela. Dál už se to nezlepšovalo, ani nezhoršovalo. Co jsme ale u Fayy našli, tak to byl nádor na mléčné žláze. V tu chvíli další strach. Mám pocit, že tou dobou už jsem přestala věřit, že to jednou bude dobré. Přesto jsem jí ale dávala naději, že tu s námi ještě nějakou dobu bude.

Pak mi takhle jednou volá máma, že mám dojet domů, že se Faya nějak zhoršuje. Dojela jsem domů, druhý den hned na veterinu, kdy mi veterinář potvrdil, že v hlavě je nádor. V tu chvíli sám navrhl uspání. Věděla jsem, že to jednou přijde, ale nedokázala jsem mu ji tam jen tak nechat. Takže jsem si ji odvezla domů. Dva dny jsem byla s ní, co to šlo. Na víkend jsem musela odjet se školou. Jela jsem tam s tím, že se vrátím domů rozloučit se s Fayou a odvézt ji uspat. Bylo na ní vidět, že chce bojovat, že se snaží, ale sil už tolik nemá.

Bohužel, síly došly dřív než jsem čekala. Druhý den poté, co jsem odjela, už to holka moje nezvládla. :(

Je tu teď smutno, prázdno, bolí to. Byla tu s námi přes 12 let! Dožila se pěkného věku a já doufám, že to pro ní byl pěkný život.

Vím, že nic není dokonalé. Ale pro mě vždycky byla a bude ten nejlepší přítel. Prožily jsme toho spolu spoustu, máme krásné vzpomínky a i jsem se toho díky ní hodně naučila. Hrozně ráda bych jí ještě aspoň jednou objala a poděkovala jí. V srdci mi navždy zůstane!

4 thoughts on “Odešla.. ale přesto navždy zůstane!

  1. Je mi jí líto,byla moc krásná a měla se u tebe dobře.Říká se že ten koho máme rádi s námi zůstane navždy a to v našem srdci.Mája Fayu určitě ve všem nahradí.Drž se holka.

  2. Sakra, sakra, sakra! Holky :(… Jdu se sem podívat a co nevidim :(. To mě moc mrzí, když jsem to četla, měla jsem slzy v očích, tohle mě dycky dostane. I kdyby to přišlo po roce, vždycky tě to zasáhne stejně. Ale když to tak nějak nečekáš, je to ještě šílenější :(. Snad už se má líp, vždycky si opakuju: „je za duhovym mostem a má se dobře“. Držte se!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *