Móda dnešní doby aneb pes má profil na facebooku

Někteří lidi kroutí hlavou nad tím, že Mája má profil na facebooku. Jo facebook, v dnešní době kdo ho nemá, jako by nežil. Takže když se tam objeví profil psa, tak to je prostě hrůza. Prostě malí děti si hrají a musí mít vše. Většinou jsou to poznámky tak jízlivé, že nejen nechci, ale ani nemám chuť vysvětlovat, proč tomu tak je. Tak jsem zvolila tuto cestu jako vysvětlení všem těm nechápajícím, proč teda vlastně má Mája facebook. (…)

Někteří lidi kroutí hlavou nad tím, že Mája má profil na facebooku. Jo facebook, v dnešní době kdo ho nemá, jako by nežil. Takže když se tam objeví profil psa, tak to je prostě hrůza. Prostě malí děti si hrají a musí mít vše. Většinou jsou to poznámky tak jízlivé, že nejen nechci, ale ani nemám chuť vysvětlovat, proč tomu tak je. Tak jsem zvolila tuto cestu jako vysvětlení všem těm nechápajícím, proč teda vlastně má Mája facebook.

Sama jsem byla odpůrce toho, aby zvířata měla svůj profil. Proč jako, však mám já svůj, tak o co jde. Jednoho dne se mi kamarádka snažila vysvětlit, že to má i své výhody, že mě lidi budou zvát na akce apod. Nic pro mě nebylo tím správným důvodem, pořád jsem měla pocit, že to je zbytečnost. A do dneška si myslím, že to zbytečnost je pro ty, co svým psům zakládají profil jen proto, že je to cool. A že takových je dost, jak tak vidím.

Od chvíle, kdy mám Máju doma se začínám čím dál více dostávat do světa psů. Znám lidi, které bych dříve nikdy nepotkala, kdybych nezačala se svým psem cvičit. Lidi, které bych neznala, kdybych si pořídila jiné plemeno než borderku. A lidi, které bych možná nikdy neviděla, kdybych si pořídila jiného psa, než Locolinďáka.

Na facebook mi začínaly chodit žádosti o přátelství od lidí, které jsem nikdy neviděla, ale byl mi jasný důvod, proč si mě přidávají – Mája. Na jednu stranu jsem ty lidi na facebooku nechtěla. Neznala jsem je, nikdy jsem je neviděla a kdo ví, co je to za lidi. Nezažili jsme spolu nic, tak proč je mít mezi svými „přáteli“?! Na druhou stranu by mi ty lidi mohli poradit, až budu něco potřebovat. Dali by mi vědět o nějaké plánované akci (nebo já jim) a kdo ví, třeba bychom se jednoho dne potkali osobně a třeba by to ani nebylo první a poslední setkání. Možná by šlo o člověka, se kterým bych si rozuměla a podnikali jsme spolu více psích akcí. Takže dilema, přidat či nepřidat. Většinou to skončilo kliknutím na tlačítko „Nyní ne“, ale s trochou lítosti, že třeba někdy přeci jen.

Další věc byla, že můj facebook byl zahlcen štěnětem. Spoustu lidem to asi bylo ukradené a já jim spamovala zeď, stejně jako někteří jiní mě. Lidi říkají, že pes je jejich život a pokud to někomu vadí, tak ať si ho na fb odstraní. Ano, mají pravdu. Ale já jsem holt člověk, který nebude svým spolužákům ze škol psát o tom, jaké pokroky dělá můj pes, když je to vůbec nezajímá.

Takže pro tyto důvody jsem volila založení nového profilu, kde budu dávat novinky o psech a na svém facebooku budu fungovat jako dřív. Tou dobou jsem tedy moc nečekala, že můj facebook tím trochu umře, ale co už, mě to nijak netrápí (naopak uvažuji nad jeho zrušením, ale kvůli škole si ho asi ještě chvíli nechám). Prostě jeden je funkční přes pejsky (a ten žije), druhý je funkční v podstatě už jen přes školu (a ten moc nežije).

Vlastně ani nevím, proč to píšu. Ti, co se jim to nezdá si stejně budou kroutit hlavu, že je to blbost a že důvody, které k tomu mám jsou blbostí ještě větší. Myslete si co chcete, já si zase budu myslet své.

One thought on “Móda dnešní doby aneb pes má profil na facebooku

  1. Zuzi, kdo chce – pochopí, kdo nechce – bude dál trousit blbé poznámky. Já tomu rozumím, proto mám profil s přídavkem „Locolindo“. A oficiální je už i nastaven jako soukromý, kdo nemá mé přátele v kontaktech, prostě ho nenajde. Nechci mít tři stovky přátel, dvě stovky si skrývat, protože mě jejich stavy nezajímají a spolužákům psát o svém psovi nebo cizím lidem o svých pocitech. Takže, za mě klíďo like

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *