Hanácká národní výstava psů

O víkendu proběhla v Brně Hanácká národní výstava psů. Peťa jela socializovat malou Shishu a při té příležitosti si vzala vystavit i Casey. Já musela být v práci, ale jelikož mě Peťa furt ukecává, že si chce vystavit Chelsea, tak jsem toho využila a půjčila jsem jí na víkend psa.

Chelsinka šla prvně (a asi naposled) do mezitřídy. S Peťou si vybojovaly V1 CAC a Národní vítěz jim prý utekl pouze o předvedení. Holt je to veselý pejsek a skákání a blbnutí je lepší než nějaké vystavování. Každopádně krásný výsledek a zde je posudek. (…)

O víkendu proběhla v Brně Hanácká národní výstava psů. Peťa jela socializovat malou Shishu a při té příležitosti si vzala vystavit i Casey. Já musela být v práci, ale jelikož mě Peťa furt ukecává, že si chce vystavit Chelsea, tak jsem toho využila a půjčila jsem jí na víkend psa.

Chelsinka šla prvně (a asi naposled) do mezitřídy. S Peťou si vybojovaly V1 CAC a Národní vítěz jim prý utekl pouze o předvedení. Holt je to veselý pejsek a skákání a blbnutí je lepší než nějaké vystavování. Každopádně krásný výsledek a zde je posudek.

No a i ostatní dopadli velice dobře. Peťa se Shishou vybojovaly VN1 ve třídě štěňat, s Casey V1, CAC ve třídě otevřené a Pája s Badym získali také V1 CAC ve třídě otevřené. Tomu se říká úspěšná výprava na výstavu.

Psí-akce.info

Přátelé, kamarádi – především ti od psů – dali jsme to s Danem dohromady a vzniklo to, na co jsem dlouhou dobu čekala (myslím, že tak těch 8-9 měsíců to i mohlo být :D) .. buďte v klidu, dítě spolu nemáme. I když by se dalo říct, že je to takové naše společné „dítě“. Já přišla s nápadem a Dan jej začal realizovat. Bez něj by to nešlo, dokazuje každým dnem, že přes počítače je machr. A když něco zrovna nezná, tak se to naučí. (…)

PA_logo_2Přátelé, kamarádi – především ti od psů – dali jsme to s Danem dohromady a vzniklo to, na co jsem dlouhou dobu čekala (myslím, že tak těch 8-9 měsíců to i mohlo být :D) .. buďte v klidu, dítě spolu nemáme. I když by se dalo říct, že je to takové naše společné „dítě“. Já přišla s nápadem a Dan jej začal realizovat. Bez něj by to nešlo, dokazuje každým dnem, že přes počítače je machr. A když něco zrovna nezná, tak se to naučí.

Spousta víkendů a večerů prosezených u počítače. Nějak tak vypadal Danův „volný čas“ a nějak tak podobně bude vypadat můj „volný čas“ v následujících dnech, týdnech, měsících, … Ale i tak mám teď tu čest představit vám nově vzniklé webové stránky www.psi-akce.info!

Nazveme-li Psí akce projektem, pak tento projekt vznikl někdy v září roku 2011! Ani bych neřekla, že už je to tak dávno. Tenkrát vznikl i první web, ale jelikož akcí bylo moc a když bych je měla dávat na web všechny jen já, tak to abych si na to vzala plný pracovní úvazek. Takže se web zrušil, fungoval pouze facebook, kde Psí akce fungují dodnes a troufám si říct, že fungují dobře! A začaly se v hlavě rodit nápady, jak udělat web opravdu funkční. Až pak přišel Dan a po přednesení mého návrhu se hned pustil do vymýšlení detailů a realizace databáze.

Dnes, tedy 29. 7. 2013 byla spuštěna zkušební verze nového webu Psích akcí. Máme před sebou ještě spousty práce, spousty úprav. Ale základní funkce webu už jedou a testujeme je každou chvilkou! Databáze psích akcí se začíná plnit, vychytáváme nedostatky a přemýšlíme, jak to vše ještě více usnadnit.

Navštivte i vy naše stránky! Pojďte se podívat, jaké akce se dějí ve vašem okolí. Pojďte nám povědět, jakou akci pořádáte a dejte tak o ní vědět dalším lidem. Máte nějaký návrh, jak databázi vylepšit? Narazili jste na nějaký problém? Poskytněte nám zpětnou vazbu, ať můžeme web vylepšovat a vám se pak co nejlépe hledá to, co sháníte. Psát můžete mně na mail zuzka@locomaja.cz nebo přímo našemu webmasterovi na feedback@psi-akce.info. Pokud preferujete jiný způsob komunikace, můžete nám zanechat vzkaz pod tímto článkem, najít si na facebooku nás a nebo skupinu Psích akcí. Možností máte spoustu.

Tak ať se vám u nás líbí! :)

MVP Mladá Boleslav + Memoriál Jindry Pecháčka

Víkend jsme měli opět plný psích akcí.

V sobotu jsme se s Chelsea účastnily mezinárodní výstavy psů v Mladé Boleslavi. Chelsea byla vystavovaná ve třídě mladých společně ještě s jednou fenečkou. Pan rozhodčí vypadal, že mu ani nevadí, že nemá Chelsea žádné chlupy. Ale očividně mu vadí, že si chce hrát s druhým pejskem a nebo aspoň se mnou. Takže druhá fenečka je lepší při předvedení v pohybu a Chelsinka si tím pádem odvezla V2. Na posudek se můžete podívat zde>> (…)

Víkend jsme měli opět plný psích akcí.

V sobotu jsme se s Chelsea účastnily mezinárodní výstavy psů v Mladé Boleslavi. Chelsea byla vystavovaná ve třídě mladých společně ještě s jednou fenečkou. Pan rozhodčí vypadal, že mu ani nevadí, že nemá Chelsea žádné chlupy. Ale očividně mu vadí, že si chce hrát s druhým pejskem a nebo aspoň se mnou. Takže druhá fenečka je lepší při předvedení v pohybu a Chelsinka si tím pádem odvezla V2. Na posudek se můžete podívat zde>>

V neděli nás opět čekalo brzké vstávání a odjezd, tentokrát do Dobříše na distanční frisbee závody Memoriál Jindry Pecháčka. S Májou jsme byly přihlášené na Super MiniDistance a na Dog Dartbee. Prvně jsme si odházely Dartbee, kde jsme nachytaly 80 bodů (ve výsledkách máme uvedeno 70, trochu špatné počty), což nás ani do semifinále posunout nemohlo. V mini to už bylo o něco, no o dost lepší. Když jsme přišly na plac a začaly házet, asi nikdo nečekal, že by šlo o nějaký lepší výsledek. Nejvíce to bylo slyšet při komentování moderátorem, kdy jeho slova „první chycený disk.. druhý chycený disk.. třetí chycený disk..“ nabíraly stále většího údivu. Stihly jsme v prvním kole naházet 6 hodů, z toho jeden se mi moc nepovedl, takže bylo 5 chycených disků, 19 bodů a 5. místo!

Při druhém kole už byla vidět únava. Opět 5 chycených disků ze 6, ale tentokrát s nižšími body, na kratší vzdálenost, takže to dalo 14,5 bodu a v součtu tedy 33,5 bodu a jsme skončily na 7. místě! Ze zúčastněných 43 týmů je to moc pěkný výsledek. Takže já se jdu učit házet o nějaký metr dál a příště se budu víc snažit, abych zopakovala to, co v prvním kole.

Memoriál Jindry Pecháčka, Dobříš 2013 (foto: Peťa Pekárková)Memoriál Jindry Pecháčka, Dobříš 2013 (foto: Peťa Pekárková)Memoriál Jindry Pecháčka, Dobříš 2013 (foto: Peťa Pekárková)Memoriál Jindry Pecháčka, Dobříš 2013 (foto: Peťa Pekárková)Memoriál Jindry Pecháčka, Dobříš 2013 (foto: Peťa Pekárková)Memoriál Jindry Pecháčka, Dobříš 2013 (foto: Peťa Pekárková)Memoriál Jindry Pecháčka, Dobříš 2013 (foto: Peťa Pekárková)

Výlet do Brna na Duocacib

První únorový víkend, jak je již poslední roky zvykem, se v Brně koná mezinárodní výstava psů. Původně jsem uvažovala o přihlášení Chelsea, jelikož to byla první možná výstava ve třídě mladých. Pak jsme si to rozmyslely a vyrazíme vystavovat až v květnu v Praze. Přesto jsme si ale výlet do Brna udělaly a i výstavu jsme navštívily.

V pátek jsem sebrala svých pět švestek, resp. své dvě psí slečny, a vyrazily jsme. Zjistila jsem, že Chelsinka miluje cestování, jakmile se otevřou dveře nějakého dopravního prostředku, už se hrne dovnitř a je jedno, jestli jde o auto, autobus, vlak. Hlavní je, že se jede na výlet! Za celé tři hodiny cestou vlakem si Chelsea lehla jen párkrát, v součtu tak maximálně na 5 minut. Je to malý hyperaktiv, s každým se tam musela kamarádit a pořád chtěla něco dělat. (…)

První únorový víkend, jak je již poslední roky zvykem, se v Brně koná mezinárodní výstava psů. Původně jsem uvažovala o přihlášení Chelsea, jelikož to byla první možná výstava ve třídě mladých. Pak jsme si to rozmyslely a vyrazíme vystavovat až v květnu v Praze. Přesto jsme si ale výlet do Brna udělaly a i výstavu jsme navštívily.

V pátek jsem sebrala svých pět švestek, resp. své dvě psí slečny, a vyrazily jsme. Zjistila jsem, že Chelsinka miluje cestování, jakmile se otevřou dveře nějakého dopravního prostředku, už se hrne dovnitř a je jedno, jestli jde o auto, autobus, vlak. Hlavní je, že se jede na výlet! Za celé tři hodiny cestou vlakem si Chelsea lehla jen párkrát, v součtu tak maximálně na 5 minut. Je to malý hyperaktiv, s každým se tam musela kamarádit a pořád chtěla něco dělat.

Páteční večer byl poklidný, společenský u televize. Ani moc nevím, na co všechno jsme koukali, jelikož jsem docela brzy usnula. Trochu jsem se bála, že Chelsea bude celou noc blbnout a nenechá nás vyspat, ale překvapila holčička. Asi tak v jednu hodinu ráno, když chodila po pokoji a zjišťovala, že všichni spí a nikdo se s ní nebaví, tak si našla své místo uprostřed pokoje. Tam se rozvalila jak široká, tak dlouhá a mám pocit, že až do rána se ani nehnula.

Ráno vstát, vyvenčit a hurá na výstavu. Jela jsem pouze s Chelsea, Mája zůstala s Peťou na bytě. Mít tam obě dvě naráz, asi bych je musela zabít :) Takhle jsem si výstavu parádně užila! Navštívila spoustu známých u borderek i u belgičáků. Víc kruhů jsem obejít nestíhala. Nejdřív na to nebyl vůbec čas a pak už nebyla síla se zvednout, natož někam odejít.

U borderek jsem se snažila něco málo i nafotit. Byla se tam vystavovat „miminka“ z chs Smart Destiny. Posledně jsem je viděla, když sotva pletli packami a byli to takové malé roztomilé kuličky. Dneska už tak maličcí nejsou, ale krásní jsou pořád! A co jsem zatím měla tu čest poznat, tak všichni mají úžasnou rodinu.

U belgičáků jsme zas měly naší další „rodinku“. Chelsinku jsem musela přivézt ukázat chovatelce. Trochu jsem se bála, aby nedělala fóry, jak v listopadu na pražské výstavě, ale nezradila mě holčička. Chovala se naprosto parádně! Když se rozkoukala, tak se s každým kamarádila, všechny líbala a chtěla si hrát. Ukázala Hance, jak umí pěkně štěkat, když něco chce a nemůže to mít. A jak neumí chvilku postát, když se má fotit, ale musí jančit, že chce za paničkou. :D Konečně se mi podařilo Chelsu trochu unavit, takže si mi pak i vlezla do klína a ležela naprosto v klidu. To u ní moc neznám.

V sobotu jsem poprvé vydržela na výstavě až do závěrečných kruhů, abych se dočkala Káti, která zapisovala až do nějakých čtyř hodin odpoledne. Ale jak se říká, kdo si počká, ten se dočká! A dočkali jsme se. Byl to náročný den, ale jsem ráda, že jsem tam šla. Viděla jsem se zase s pár známými a se spoustou nových lidí. Neměla jsem žádné starosti, všechno jsem hodila za hlavu a věnovala se jen tomu, co mě baví – psům! Jo a málem bych zapomněla, že jsem tam potkala Čůňu!! Naposledy jsem ji viděla snad před rokem, to už je doba. Chelsea si s ní hned chtěla hrát, jak kdyby v ní poznávala Máju.

Neděli už jsme měli flákací a večer nás čekala cesta zpátky do Prahy. V pondělí mám brigádu a v úterý zase do Brna na zkoušku a odpoledne za štěňátky do chs Moravia Merilen. Za malými belgičáckými sourozenci naší Chelsea. Původně jsem si říkala, že buď Máju někdo pohlídá, nebo si ji vezmu s sebou. Ale pak mě Peťa ukecala, že jí mám nechat Chelsinku v Brně do úterka. Takže jsem se domů vrátila jen s jedním pejskem a v úterý si ji po zkoušce vyzvednu. A pojedeme za Hankou a štěňátky společně. :))

Fotky ze sobotní výstavy a víkendu v Brně.

Výstava psů a bordeří venčení

Tento víkend máme v Praze návštěvu, Peťu a její pejsky. Petra tráví celý víkend na výstavě psů v Letňanech, kde dělá zapisovatele a její pejsci mají prázdniny v Praze.

Sobotu jsem trávila na výstavišti i já. Měla jsem na starost Cassinku, která se šla vystavovat. Původně jsem ji měla vystavovat já, pak díky mé nefunkční levé ruce jsem si sehnala na záskok kamarádku a nakonec to stejně dopadlo tak, že si Cassku vystavila Peťa sama. (…)

Tento víkend máme v Praze návštěvu, Peťu a její pejsky. Petra tráví celý víkend na výstavě psů v Letňanech, kde dělá zapisovatele a její pejsci mají prázdniny v Praze.

Sobotu jsem trávila na výstavišti i já. Měla jsem na starost Cassinku, která se šla vystavovat. Původně jsem ji měla vystavovat já, pak díky mé nefunkční levé ruce jsem si sehnala na záskok kamarádku a nakonec to stejně dopadlo tak, že si Cassku vystavila Peťa sama.

Jelikož jsem s sebou brala kennelku a cestu tam i domů jsem jela s Peťou, tak jsem se rozhodla vzít na výstavu i Chelsea. V hale nikdy nebyla, tak potřebujeme zvykat a socializovat na ty davy lidí a psů. No myslím, že měla holčička na pár týdnů vystaráno se zážitky. Tento by byl zatím asi její nejsilnější. Pokud jsme byli spolu, všímala jsem si jí a něco po ní chtěla, zdála se být naprosto v pohodě, žádný stres, paráda. Když jsme brouzdaly davem, občas jí něco vylekalo. Ani ne tak lidi, jak spíš velcí psi, nebo když jí něco/někdo překvapil zezadu. No a když jsme došli ke kruhu belgičáků, tak se tvářila, že to vůbec není její plemeno a že jsou na ní všichni hrozně zlí a chtějí ji ublížit. Výchova s borderkou zanechala asi stopy..

Jinak byla „maličká“ moc šikovná a hodná! Až mě úplně překvapila, že když jsme třeba seděli v klidu u kruhu, tak seděla nebo ležela vedle mě a jen sledovala, co se děje kolem nás. Venku jsme venčili v areálu výstaviště na volno a jak krásně se mě držela. Najednou s námi někde nebyla Mája a tak se mnou nádherně spolupracovala. :)

No a Casey, která byla vystavovaná, si z výstavy odnesla známku Výborná 4 v konkurenci tuším dalších 11 fen. Byla šikovná, předváděla se moc hezky, jen bohužel má zadní nohy blízko sebe a to je výtka na všech výstavách, kde byly. Pro nás je ale stejně maminka nejhezčí (hned po Máje samozřejmě :)). Peti a Cass k Pěknému výsledku moc gratulujeme!

Na neděli jsme si naplánovali vycházku nejen s borderkami. Moje levá ruka moc neslouží, tak jsem foťák předala Martině, ať si ho užije. Pár fotek z toho je a najdete je v galerii.

Vítězové!

Tento víkend jsme opět trávili ve společnosti psů. Peťa s Casey i Karou přijely za námi do Prahy a dělaly nám celý víkend společnost. V sobotu ráno jsme vyráželi do Liberce, kde se konalo MS v agility. Původně bylo v plánu jet se tam jen podívat za majiteli Májiného otce Eyka, Monikou a Dietmarem. Ti nám ale bohužel ve čtvrtek večer napsali, že jsou nemocní a do ČR vůbec nedorazí. :( Krom toho ještě Peti nabídli vstupenky na MS. Dostala je jako dárek, prý aby nepropadly. Tak jsme se nakonec v sobotu ráno ocitly v Tip sport aréně a na vlastní oči viděly, jak úžasně tam reprezentanti nejen naší země běhají. Kdo nezažil, nepochopí!

Během čtvrtka i pátku jsem sledovala zprávy na facebooku a nahraná videa, abych věděla, jak se našim reprezentantkám daří. Bylo to fajn, ale vidět je běžet naživo, to bylo o mnoho lepší! A vůbec celé Mistrovství snad nemělo jedinou chybu. Všechno jim krásně fungovalo, běhy odsýpaly, technika spolupracovala a fanoušci všech zemí dodávali neskutečnou atmosféru! Až mi bylo líto, že jsem ty peníze někde nesehnala a nemohla tam být celý víkend. (…)

Tento víkend jsme opět trávili ve společnosti psů. Peťa s Casey i Karou přijely za námi do Prahy a dělaly nám celý víkend společnost. V sobotu ráno jsme vyráželi do Liberce, kde se konalo MS v agility. Původně bylo v plánu jet se tam jen podívat za majiteli Májiného otce Eyka, Monikou a Dietmarem. Ti nám ale bohužel ve čtvrtek večer napsali, že jsou nemocní a do ČR vůbec nedorazí. :( Krom toho ještě Peti nabídli vstupenky na MS. Dostala je jako dárek, prý aby nepropadly. Tak jsme se nakonec v sobotu ráno ocitly v Tip sport aréně a na vlastní oči viděly, jak úžasně tam reprezentanti nejen naší země běhají. Kdo nezažil, nepochopí!

Během čtvrtka i pátku jsem sledovala zprávy na facebooku a nahraná videa, abych věděla, jak se našim reprezentantkám daří. Bylo to fajn, ale vidět je běžet naživo, to bylo o mnoho lepší! A vůbec celé Mistrovství snad nemělo jedinou chybu. Všechno jim krásně fungovalo, běhy odsýpaly, technika spolupracovala a fanoušci všech zemí dodávali neskutečnou atmosféru! Až mi bylo líto, že jsem ty peníze někde nesehnala a nemohla tam být celý víkend. Nutno říci, že naši reprezentanti si na MS vedou velice dobře! Dělíme se s Německem o první místo v získaném počtu medailí (7)!

Viděly jsme nějaké běhy jumpingu largů (všechny naše holky!) a pak ještě pár běhů jumpingu small (oba běhy Martiny Konečné). Pak jsme to zabalily a vyrazily na oběd. Peťa se po obědě ještě vracela do arény kouknout na zbytek, já jsem s Márou vyrazila na výlet na Ještěd vyvenčit pejsky, kteří jeli s námi a vycházku jsme zakončili skvělými libereckými palačinkami. :)

Na neděli už jsme tam zůstat nemohli, jelikož byly jiné plány. Už nějakou dobu jsme byly s Peťou, Májou a Casey přihlášené na Krajskou výstavu v Praze. Ráno opět vstávání kolem šesté hodiny, venku lilo jako z konve, žádné pěkné vstávání. V sedm pro nás přijela Martina s Kessi, které jely na svou výstavní premiéru. Martina přijela včas, ale my jsme po ránu nějak nestíhaly. Pak jsme ještě cestou trochu bloudily, takže jsme nakonec byly rády, že jsme na místě!

Venku stále pršelo a moc to nevypadalo, že by se chystalo nějaké vylepšení. V 9 hodin mělo být zahájení vystavování a začátek posuzování. V 9 hodin jsme tedy byly nastoupené v dešti u kruhu, zatím bez psů, jelikož jsme měli číslo 23, takže čas ještě byl. Krom krajské výstavy se ještě na stejném místě a ve stejný čas konaly dvě klubové výstavy. V jejich kruzích se začalo vystavovat nějak kolem 9:15 – 9:30. A v tom našem pořád nic. Nehledě na to, že žádné uvítání a zahájení výstavy ani neproběhlo a nikdo ani necekl o tom, kvůli čemu je taková časová prodleva.

No nakonec nám s víc jak půlhodinovým zpožděním dorazil rozhodčí a mohlo se začít. V propozicích byla psaná jakási paní rozhodčí, jméno si nepamatuju, ale na 100 % to byla paní. Na místě jsme ale zjistily, že krajskou neposuzuje žádná paní, ale pan Jančík. V tu chvíli jsem jen věděla, že ten pán je často zmiňovaný, ale už jsem netušila, zda v dobrém nebo špatném. No co, šla jsem se tam s Májkou proběhnout, nečekala jsem žádné zázraky. Přeci jen, zuby nemá, na břiše má stále ještě krátké nedorostlé chlupy, celkově má málo chlupů, nikdy jich víc mít nebude, ale teď navíc je ještě vylínalá a lítá to z ní na všechny strany. No ale na druhou stranu jsme měly naději, jelikož jsme v mezitřídě byly jen my!

Pan Jančík mě moc mile překvapil. Jednak to u něj neskutečně odsýpalo, asi v tom počasí nechtěl zdržovat sebe ani vystavující. Na zuby se podíval, na skus, chybějících zubů si možná vůbec nevšiml a možná to neřešil (?), fakt nevím. Pak oběhnout kruh, ještě mi radil, resp. všem začínajícím vystavovatelům, jak mohou pomoci při předvedení psa. Zanechal ve mě opravdu dobrý dojem! :) O to více, že se mu Mája očividně líbila. Ve své třídě dostala ocenění V1, Vítěz třídy. Což nás posunulo dále do soutěže o krajského vítěze. Třídu otevřenou vyhrála Máji maminka Casey, takže o krajského šla rodinka spolu. A Mája získala titul Krajský vítěz! Byla jsem úplně v šoku, ale vypadá to, že to nebyl jen sen :)

Posudek z výstavy.

Chelsea má za sebou první výstavu

Dnes jsme s Chelsinkou absolvovaly první výstavu. Zamířily jsme do Zbraslavi u Brna na Klubovou výstavu belgických ovčáků. Vstávat o půl šesté a dorazit domů o půl dvanácté večer je celkem náročné. Ale nakonec jsme to zvládly a pejsci aspoň budou celou noc pěkně spát.

Nemám sílu nic o dnešku psát, tak jen to nejdůležitější.. Chelsinka je nejlepší štěně!!

Dobře, trochu podrobněji. Bála jsem se, že Chelsea nepostojí, že si bude sedat. Bála jsem se, že nebude běhat, že po mně bude skákat. A bála jsem se, že neukáže zuby, že se tam s ní budu prát.. Před nástupem do kruhu jsme si byly zkusit cvičně oběhnout kolečko a postavit do postoje. V tu chvíli jsem měla pocit, že mi někdo vyměnil psa! Ona byla úžasná, držela se při zemi, sledovala si mě a když měla stát, tak opravdu stála. (…)

Dnes jsme s Chelsinkou absolvovaly první výstavu. Zamířily jsme do Zbraslavi u Brna na Klubovou výstavu belgických ovčáků. Vstávat o půl šesté a dorazit domů o půl dvanácté večer je celkem náročné. Ale nakonec jsme to zvládly a pejsci aspoň budou celou noc pěkně spát.

Nemám sílu nic o dnešku psát, tak jen to nejdůležitější.. Chelsinka je nejlepší štěně!!

Dobře, trochu podrobněji. Bála jsem se, že Chelsea nepostojí, že si bude sedat. Bála jsem se, že nebude běhat, že po mně bude skákat. A bála jsem se, že neukáže zuby, že se tam s ní budu prát.. Před nástupem do kruhu jsme si byly zkusit cvičně oběhnout kolečko a postavit do postoje. V tu chvíli jsem měla pocit, že mi někdo vyměnil psa! Ona byla úžasná, držela se při zemi, sledovala si mě a když měla stát, tak opravdu stála.

Takže do kruhu už jsem nastupovala s mnohem lepším pocitem. S tím, že si jdu pro vítězství. Přišly jsme tam, hned si nás vzal rozhodčí na zuby. Podle rad Peti jsem mu podala ruku a pěkně pozdravila, ať si šplhnu :D (Vyšlo to!) Pak prý ukázat zuby.. no dobře.. Chelsinka ukázala skus i zbytek zubů naprosto bez řečí!! Já jsem z toho byla tak vykolejená, že jsem jí málem zapomněla postavit do postoje. Pak mi došlo, že on o ní mluví, tak to už jí asi posuzuje, to by možná měla stát, co?! Tak vstala a stála a pěkně se předváděla. Běžela pak taky krásně, prostě malá šikulka to je. A jak nám napsali na nějaký „kus papíru“ – nejlepší štěně to je!

Ve třídě štěňat byly dvě fenečky tervuerenů, Chelsea získala VN1, Nejlepší štěně a postoupila dál do těžkého souboje o BIS. Tam už ale v konkurenci dalších variet moje maličká neobstála. Nevadí, přesto se i tam pěkně snažila.. snažila se ukázat panu rozhodčímu, že už jí chybí jenom kousek a vyskočí mi do náruče! :D No měla už trochu hopsavou, ale i tak byla úžasná!

Na výstavě byl vystavovaný i Chelsinky otec Kabor Dog Arabat, který získal ve třídě vítězů V1, CAC, ČKŠ, Nejlepší pes. Gratulujeme!! Chelsinka má pěkné vyhlídky na výstavy.

Posudek z výstavy.

První vystavování jsme zvládly „velmi dobře“

Tak máme s Májou za sebou první výstavu. Naše Mája společně s Juno nám z nudné výstavy udělaly velkou srandu. Auto nebylo k mání, takže jsme se na výstavu museli dopravit jinými prostředky. Autobus nás vyhodil kdesi ve Zbraslavi a zbytek byl na našich nohou. Což o to, areál nebyl daleko a času bylo spousty, takže jsme jej brzy našli. Jenže cesta vedla podél pole a naše krásná štěňátka si začala hrát. Nejprve prolétly jedním mokrým polem, pak to vzaly do druhého s posypem a aby toho nebylo málo, tak ještě přes cestu na to pěkné bahno. Takže na výstavu jsme přijeli se dvěma čuňátky. (…)

Tak máme s Májou za sebou první výstavu. Naše Mája společně s Juno nám z nudné výstavy udělaly velkou srandu. Auto nebylo k mání, takže jsme se na výstavu museli dopravit jinými prostředky. Autobus nás vyhodil kdesi ve Zbraslavi a zbytek byl na našich nohou. Což o to, areál nebyl daleko a času bylo spousty, takže jsme jej brzy našli. Jenže cesta vedla podél pole a naše krásná štěňátka si začala hrát. Nejprve prolétly jedním mokrým polem, pak to vzaly do druhého s posypem a aby toho nebylo málo, tak ještě přes cestu na to pěkné bahno. Takže na výstavu jsme přijeli se dvěma čuňátky.

Mája to, co má normálně bílé, měla hnědé. A její krásná černá srst, kterou nám všichni kolem chválí, jak se pěkně leskne, tak najednou byla šedivá, skoro až bílá. Juno na tom byla o něco málo lépe řekla bych. No ale umýt ty dvě příšery, to bylo vcelku beznadějné. Byly pokusy o mytí i o česání, ale žádná sláva. Tak šly obě ségry do kennely a nechtěla jsem je radši ani vidět. Když jsem pak Máju vzala ven, vypadala, že z černobílého psa se stal modro-bílý. Jen ty bílé packy byly pořád nějaké špinavé.

Nakonec se oběma holkám podařilo „očistit“. Bahno z tlapek se odrolilo a posyp ze srsti jsme vyprášily. Do kruhu jsme tedy já i Peťa šly s vcelku čistými psy. O samotném posuzování mám vcelku smíšené pocit. Zejména o přístupu paní posuzovatelky, u které se mi zdálo, jak kdyby se psů bála. Že to vyhráli téměř samí chlupatí a načesaní výstaváci, s tím jsem tak nějak počítala. Umístění Máji v konkurenci dalších 14 psů, to mohl být tak akorát můj sen, ale věděla jsem, že skutečností se nestane. Že jsme si odnesly VD mě ale i tak trochu mrzí. Ne proto, že by se Mája té paní nelíbila, ale spíš proto, že vůbec nevím, kvůli čemu to bylo. Pro mě je krásná a přesně taková, jakou jsem jí chtěla. S žádným výstavním žampiónem nepočítám, jen bych ráda věděla, co ji vedlo k VD.

Ségra Juno si ve stejné třídě vedla lépe, ač taky bez umístění, ale odnesla si Výbornou. Lucky s Buzzem se potkali také ve třídě mladých. Lucky dostal VD, že prý cvakl po posuzovateli. No a Buzz zazářil. Jestli se nepletu, byla to jeho první výstava a odnesl si V4! Jinak posudky jsme dostali všichni pěkné :) Náš výsledek najdete v posudcích z výstav.

Krom vystavování jsem osobně poznala zase o pár lidí od borderek víc. A Ondra si pak postupně bral všechny Loco holky na frisbee, za což mu moc děkuji, protože já už jsem byla v tu chvíli ráda, že zvládnu ujít pár metrů, ale Mája, ta se vyřádit potřebovala.

Naše fotky z výstavy.
Fotky od Lucky Seďové a Martina Kostky.