Chelsea po vyšetření štítné žlázy

Jelikož nám Chelsea začala hárat o měsíc dříve, než měla a pak se k tomu ještě přidalo to, že po 4 týdnech, 5 týdnech atd. stále nepřestávala, tak jsme vyrazili na veterinu. V první chvíli nám bylo řečeno, že by bylo lepší, kdyby přestala sama, pokud by nepřestala, ať přijdeme a budeme to řešit dál. Tak jsme zjišťovali možnosti, čím by to mohlo být.

Ve chvíli, kdy Chelsea měla za sebou 2 měsíce hárání jsme vyrazili na veterinu znovu, že to stále nepřestává. Pan doktor udělal sono a našel cysty na vaječníku. Jednu větší a dvě maličké. Chelsea dostala injekci na ukončení hárání, s tím, abychom sledovali jaká je, jak se chová, jak žere a pije atd. Přibližně po týdnu od injekce Chelsea přestala hárat. Vše probíhalo v pořádku, takže jsme vyrazili na veterinu na plánovanou kontrolu po třech týdnech. Znovu se dělalo sono, které ukázalo, že cysta je stále na vaječníku. Byla o něco větší, ale pořád byla. Jelikož byla Chelsea jinak bez problémů, bylo nám řečeno, že to takto můžeme nechat. Ať přijdeme na kontrolu o cca 2 měsíce později, že uděláme sono, ať víme, jak se to dál vyvíjí. A že se více uvidí při dalším hárání, jak to bude probíhat. (…)

Away Moravia MerilenJelikož nám Chelsea začala hárat o měsíc dříve, než měla a pak se k tomu ještě přidalo to, že po 4 týdnech, 5 týdnech atd. stále nepřestávala, tak jsme vyrazili na veterinu. V první chvíli nám bylo řečeno, že by bylo lepší, kdyby přestala sama, pokud by nepřestala, ať přijdeme a budeme to řešit dál. Tak jsme zjišťovali možnosti, čím by to mohlo být.

Ve chvíli, kdy Chelsea měla za sebou 2 měsíce hárání jsme vyrazili na veterinu znovu, že to stále nepřestává. Pan doktor udělal sono a našel cysty na vaječníku. Jednu větší a dvě maličké. Chelsea dostala injekci na ukončení hárání, s tím, abychom sledovali jaká je, jak se chová, jak žere a pije atd. Přibližně po týdnu od injekce Chelsea přestala hárat. Vše probíhalo v pořádku, takže jsme vyrazili na veterinu na plánovanou kontrolu po třech týdnech. Znovu se dělalo sono, které ukázalo, že cysta je stále na vaječníku. Byla o něco větší, ale pořád byla. Jelikož byla Chelsea jinak bez problémů, bylo nám řečeno, že to takto můžeme nechat. Ať přijdeme na kontrolu o cca 2 měsíce později, že uděláme sono, ať víme, jak se to dál vyvíjí. A že se více uvidí při dalším hárání, jak to bude probíhat.

Pro jistotu a můj lepší pocit, že je pes opravdu v pořádku a že není potřeba udělat něco víc jsem kontaktovala pana doktora Lázničku, který se specializuje na reprodukci malých zvířat. O dva dny později jsme tedy vyrazili do Poříčí nad Sázavou. Pan doktor dělal výtěr a další sono. Ten den už se potvrdilo, že cysta praskla. Výtěr byl v pořádku a nám bylo doporučeno nechat udělat vyšetření na funkci štítné žlázy.

Vyšetření štítné žlázy Chelsea

Podle MVDr. Lázničky mohl delší hárání vyvolat stres nebo právě nějaká hormonální porucha. Proto máme nechat udělat testy a zjistit, zda je nějaký zdravotní problém, nebo zda se jen holka nechá lehce rozhodit. Jinak mi potvrdil to, co řekl náš veterinář, tedy že pes je v pohodě, cysta mu neublíží a uvidíme, jak se to bude dále vyvíjet.

Tento týden jsme byli na veterině udělat odběr krve a poslat jej do laboratoře na testy. Výsledky již máme doma a vše je v normě! Tedy funkce štítné žlázy je u Chelsea v pořádku! :) Takže jedeme dál podle plánu, cca za měsíc kontrolní sono a příští hárání snad nebude tak dlouhé, jak to poslední..

Psí-akce.info

Přátelé, kamarádi – především ti od psů – dali jsme to s Danem dohromady a vzniklo to, na co jsem dlouhou dobu čekala (myslím, že tak těch 8-9 měsíců to i mohlo být :D) .. buďte v klidu, dítě spolu nemáme. I když by se dalo říct, že je to takové naše společné „dítě“. Já přišla s nápadem a Dan jej začal realizovat. Bez něj by to nešlo, dokazuje každým dnem, že přes počítače je machr. A když něco zrovna nezná, tak se to naučí. (…)

PA_logo_2Přátelé, kamarádi – především ti od psů – dali jsme to s Danem dohromady a vzniklo to, na co jsem dlouhou dobu čekala (myslím, že tak těch 8-9 měsíců to i mohlo být :D) .. buďte v klidu, dítě spolu nemáme. I když by se dalo říct, že je to takové naše společné „dítě“. Já přišla s nápadem a Dan jej začal realizovat. Bez něj by to nešlo, dokazuje každým dnem, že přes počítače je machr. A když něco zrovna nezná, tak se to naučí.

Spousta víkendů a večerů prosezených u počítače. Nějak tak vypadal Danův „volný čas“ a nějak tak podobně bude vypadat můj „volný čas“ v následujících dnech, týdnech, měsících, … Ale i tak mám teď tu čest představit vám nově vzniklé webové stránky www.psi-akce.info!

Nazveme-li Psí akce projektem, pak tento projekt vznikl někdy v září roku 2011! Ani bych neřekla, že už je to tak dávno. Tenkrát vznikl i první web, ale jelikož akcí bylo moc a když bych je měla dávat na web všechny jen já, tak to abych si na to vzala plný pracovní úvazek. Takže se web zrušil, fungoval pouze facebook, kde Psí akce fungují dodnes a troufám si říct, že fungují dobře! A začaly se v hlavě rodit nápady, jak udělat web opravdu funkční. Až pak přišel Dan a po přednesení mého návrhu se hned pustil do vymýšlení detailů a realizace databáze.

Dnes, tedy 29. 7. 2013 byla spuštěna zkušební verze nového webu Psích akcí. Máme před sebou ještě spousty práce, spousty úprav. Ale základní funkce webu už jedou a testujeme je každou chvilkou! Databáze psích akcí se začíná plnit, vychytáváme nedostatky a přemýšlíme, jak to vše ještě více usnadnit.

Navštivte i vy naše stránky! Pojďte se podívat, jaké akce se dějí ve vašem okolí. Pojďte nám povědět, jakou akci pořádáte a dejte tak o ní vědět dalším lidem. Máte nějaký návrh, jak databázi vylepšit? Narazili jste na nějaký problém? Poskytněte nám zpětnou vazbu, ať můžeme web vylepšovat a vám se pak co nejlépe hledá to, co sháníte. Psát můžete mně na mail zuzka@locomaja.cz nebo přímo našemu webmasterovi na feedback@psi-akce.info. Pokud preferujete jiný způsob komunikace, můžete nám zanechat vzkaz pod tímto článkem, najít si na facebooku nás a nebo skupinu Psích akcí. Možností máte spoustu.

Tak ať se vám u nás líbí! :)

Maminka a její dcera

Jeden z běžně slýchaných důvodů, proč lidi kryjí své bezpapírové psy, je ten, že chtějí štěně po té své úžasné fenečce. Když nás opustila Faya, tak i naše mamka litovala, že nikdy neměla štěňata a nenechali jsme si po ní fenečku. Dnes, když jsem přišla domů a přivedla jsem si Cassinku, tak jsem viděla ten rozdíl, o kterém už ale nikdo nemluví.

Byla jsem doma asi půl hodiny a pak jsme vyrážely na trénink. Když jsem se zvedla, že teda jdeme, tak Mája vyskočila a kdyby uměla mluvit, tak by to bylo něco jako „hurá, konečně jdeme ven, budeme si hrát, běhat, bude sranda“. Pak jsem se podívala na Cassu a bylo vidět, že ta, kdyby nad tím přemýšlela, tak se jí v hlavě honí něco podobného, jako mně. „Fakt tam musíme? Nešlo by to nějak zařídit, abych mohla zůstat doma? Já chci ležet, spát a nikam nechodit.“ (…)

Jeden z běžně slýchaných důvodů, proč lidi kryjí své bezpapírové psy, je ten, že chtějí štěně po té své úžasné fenečce. Když nás opustila Faya, tak i naše mamka litovala, že nikdy neměla štěňata a nenechali jsme si po ní fenečku. Dnes, když jsem přišla domů a přivedla jsem si Cassinku, tak jsem viděla ten rozdíl, o kterém už ale nikdo nemluví.

Byla jsem doma asi půl hodiny a pak jsme vyrážely na trénink. Když jsem se zvedla, že teda jdeme, tak Mája vyskočila a kdyby uměla mluvit, tak by to bylo něco jako „hurá, konečně jdeme ven, budeme si hrát, běhat, bude sranda“. Pak jsem se podívala na Cassu a bylo vidět, že ta, kdyby nad tím přemýšlela, tak se jí v hlavě honí něco podobného, jako mně. „Fakt tam musíme? Nešlo by to nějak zařídit, abych mohla zůstat doma? Já chci ležet, spát a nikam nechodit.“

Na flyballu s Cassinkou řešíme stále dokola jednu věc – aby při cestě zpátky zrychlila. Na cvičáku stále věří, že to nějak půjde, tak schválně :D No a v tomhle jsou holky taky úplně jiné! Sport, nebo vůbec nějakou činnost, obě holky milují. Každá možná trochu jiným způsobem. Např. agility – když Cassa uvidí parkur, tak se na mě (nebo Peťu) skoro nepodívá, před ní je překážka a to je teď to nejdůležitější! A Mája? Skákat bude vždycky ráda, tunýlkařit taky, kladinu zvládá s krásnou zónou, bla bla bla, to je fuk, ale prostě pořád kouká po mně! Potřebuje povzbudit, aby běžela vpřed i když já tam nestíhám být, otáčí se a kontroluje si mě, jestli náhodou nemá běžet někam jinam.

Flyball, frisbee, nebo cokoliv, kdy má pes za úkol pro něco běžet a zas to přinést zpátky. Obě do toho dávají co mohou, když běží pro něco. Mája se třeba pomalu otáčí, občas běží pozdravit fotografy apod. Ale když si uvědomí, že má běžet zpátky za mnou, tak maká! Cassinka má ale pocit, že už svou práci splnila. Chytla disk nebo míček a tak se přeci nebude hnát zpátky, když jí ho tam akorát tak seberou a budou jí posílat pro další.

Mají toho holky spoustu společného, některé jejich pohledy a způsoby chování jsou takové, že se rodina nezapře. Ale pak se najde spousta „detailů“, ve kterých se liší. A ty detaily z nich dělají dva úplně jiné psy.

A pro ty, co chtějí krýt tu svou úžasnou fenečku. Věřím, že jí milujete a je pro vás ta nejlepší, stejně jako ty mé holky jsou pro mě, ale opravdu si myslíte, že po ní budete mít druhou takovou?

Chelsinka má první narozeniny

Dnes je to přesně rok, co se to naše „malé“ zvířátko narodilo. Před rokem jsme ještě nevěděli, že ji budeme mít doma, ale máme! :)

K jejím prvním narozeninám jsme vytvořily video. Ke shlédnutí zde: (…)

Dnes je to přesně rok, co se to naše „malé“ zvířátko narodilo. Před rokem jsme ještě nevěděli, že ji budeme mít doma, ale máme! :)

K jejím prvním narozeninám jsme vytvořili video. Ke shlédnutí zde: Chelsea slaví první narozeniny

Pozor na své pejsky!

Po celé České Republice se množí případy otrávených psů. Většinou jde o pejsky, kteří k tomu přišli náhodou, když něco sežrali na procházce. Jsou různé případy látek, které jsou napuštěné do všelijakých lákadel. Ať už jde o blbý chleba nebo lákavé buřty. Proto dejte pozor, aby vám pejsci nikde nic nežrali! (…)

Po celé České Republice se množí případy otrávených psů. Většinou jde o pejsky, kteří k tomu přišli náhodou, když něco sežrali na procházce. Jsou různé případy látek, které jsou napuštěné do všelijakých lákadel. Ať už jde o blbý chleba nebo lákavé buřty. Proto dejte pozor, aby vám pejsci nikde nic nežrali!

Případy otrav jsou sepsané na www.vyletsepsem.cz/upozorneni – kdy, kde a co se stalo. Mějte své pejsky pod dohledem a pokud najdete něco pohozeného v lese či parku, vyhoďte to, ať na seznam nepřibývají další.

Novinka ve světě – Psí guru

Do světa byl vypuštěn nový web s názvem Psí guru. Jde o informační web pro pejskaře, kde se můžete od zkušenějších dozvědět spoustu nových informací! Kdo nezkusí, nepochopí :)

Nejde o žádné „další“ forum, kterých je všude dost. Jde o web, který nejen shromažďuje otázky a odpovědi uživatelů. Již položené otázky můžete jednoduše dohledávat a není tedy potřeba, pokládat je znovu. (…)

Do světa byl vypuštěn nový web s názvem Psí guru. Jde o informační web pro pejskaře, kde se můžete od zkušenějších dozvědět spoustu nových informací! Kdo nezkusí, nepochopí :)

Nejde o žádné „další“ forum, kterých je všude dost. Jde o web, který nejen shromažďuje otázky a odpovědi uživatelů. Již položené otázky můžete jednoduše dohledávat a není tedy potřeba, pokládat je znovu.

Otázky i odpovědi je možno komentovat a bodovat. Komentovat hlavně proto, aby byly odpovědi přehlednější. A bodování, to snad ani nemusím popisovat. Jednoduše vám to ukazuje, jak moc přínosné jsou konkrétní otázky či odpovědi i jak moc bodovaný je uživatel, který vám právě odpověděl. Každý uživatel na na Psím guru svůj profil, kde se dozvíte, kolik lidí jeho odpovědi obodovalo, či podbodovalo a hned máte představu, jak moc ostatní pejskaři sdílí jeho názor.

Za mě je to web, který má budoucnost a když nám pomůžete ho rozjet, tak může být opravdu užitečný spoustě dalším lidem. Přijďte navštívit www.psi-guru.cz a udělejte si obrázek sami.. :)

Konec starého, začátek nového

Skončil rok 2012 a s ním i.. vlastně nic dalšího. My žijeme dál, pořád stejně, nic moc se u nás nemění.

Rok 2012 bych shrnula asi velmi jednodušše. S Májou jsme začaly trénovat flyball, zkusily jsme coursing, vyhrály krajsou výstavu, poznaly ovečky a naučily se pár blbostí. Domů jsme si dovezly malou krásnou belgickou slečnu, která nám zatím pořádně vyrostla. S Chelsinkou zatím nijak moc necvičíme, spíš si tak hrajeme, pracujeme na vztahu, soustředěnosti, učení se. (…)

Skončil rok 2012 a s ním i.. vlastně nic dalšího. My žijeme dál, pořád stejně, nic moc se u nás nemění.

Rok 2012 bych shrnula asi velmi jednodušše. S Májou jsme začaly trénovat flyball, zkusily jsme coursing, vyhrály krajsou výstavu, poznaly ovečky a naučily se pár blbostí. Domů jsme si dovezly malou krásnou belgickou slečnu, která nám zatím pořádně vyrostla. S Chelsinkou zatím nijak moc necvičíme, spíš si tak hrajeme, pracujeme na vztahu, soustředěnosti, učení se.

Kolem půli prosince jsem se dozvěděla něco víc o emailové konferenci efektivního tréninku s Katkou Lerlovou, tak jsem se do toho s holkama také zapojila. Podmínkou účasti v této konferenci je natočení a zveřejnění minimálně jednoho videa měsíčně, ke kterému pak ostatní mohou vyjádřit svůj názor či nám nějak poradit. Chodit na tréninky má své výhody, ale tohle je levnější varianta a v některých případech se stejným výsledkem, řekla bych. Tak jsem do toho šla. Jednak s tím, že mi občas někdo poradí, jak dál postupovat.. s tím, že budu sledovat videa ostatních a učit se.. s tím, že budu mít inspiraci, co nového bychom mohly dělat.. s tím, že mě to dokope víc se psy doma cvičit! Takže místo novoročního předsevzetí jsem se upsala k tomuto a snad to bude mít větší efekt, předsevzetí nikdy nefungovala.

No a díky tomu, že jsem nás přihlásila do této konference, tak to pro nás znamená, že bychom měly mít více videí. Tak jsem trošku upravila stránku věnovanou videím, ať je v tom větší přehled!

A co dál máme v plánu na rok 2013? S Májou se vrhneme na závodní dráhu ve flyballu. V agility na závody nespěcháme, takže dost možná budeme jen trénovat a podíváme se na nějaké neoficky. Když dovolí čas a budou vhodné termíny, tak bych si s Májou ráda vyběhala coursingovou licenci. Netrvám na tom, aby to bylo tento rok, ale spíš tak je to jeden z plánů do budoucna. Další z takových plánu je složení nějaké základní poslušnostní zkoušky – ZZO, ZOP nebo OB-Z, uvidíme.. Až skončí zima, chceme vyrazit opět (podruhé) mrknout na ovečky a zjistit, jestli si troufneme v květnu vyrazit na ZVOP. Přihlášené už jsme, tak doufám, že nedostanu strach :D No a pak bych hrozně ráda začala s Májkou jednu aktivitu, o které vám nic neřeknu, protože bych ji se svým štěstím určitě zakřikla. Ale pokud nám to vyjde, tak se o tom určitě všichni včas dozví!

S Chelsinkou máme v plánu v následujícím roce vyrůst, to v první řadě! Sice je to obr, ale pořád ještě štěně. Naštěstí už dost staré štěně na to, aby chápala, že po ní něco chci. Takže si dál budeme hrát hry, budeme se učit nějaké triky a blbosti, nějaké i důležitější blbosti, jako třeba odložení a začínáme s agility, takže v tom budeme rozhodně pokračovat! No a vzhledem k tomu, že Chelsea je výstavně nadaná, co se vzhledu týče, co se týče postoje, tak to je spíš tragédie, udržet ji v klidu :D Ale to nějak zvládnem, musíme! Protože je krásná a proto jsem se rozhodla, že se vrhnu na vystavování aspoň teď, než pořádně doroste a dospěje a zkusíme si vyběhat Junior žampióna. Vím, cíle nemám zrovna malé. A tak trochu tuším, že pokud si to Chelsea nevyběhá na prvních třech výstavách, že se mi pak na další už nebude moc chtít :D takže, musíme na tom máknout! No a jestli se holčička nebude bát oveček, tak je na květen také přihlášená na ZVOP.

HLEDÁ SE BORDER COLLIE CORI !!

Dne 19.8.2012 se ztratila hnědobílá (až zrzavá) fena border kolie slyšící na jméno Cori. Je 14 měsíců stará, má 50cm v kohoutku a 19 kg. Na pravé straně nemá dodělaný límec a má přistřižené chlupy na zadních končetinách. Ztratila se v okolí Braškova – Valdeku – Kladno – Středočeský kraj.

Případ vyšetřuje Policie ČR, ale přesto žádáme o pomoc a sdílení po celé České Republice i v zahraničí! Fenečka má pro majitelku obrovskou citovou hodnotu, je pro ni nenahraditelná. Nálezci nabízí velmi vysokou finanční odměnu.

Při jakékoliv informaci prosím kontaktujte majitelku Beátu Kaňkovou na tel. 777787909 nebo 728329702. Děkuji Vám!! (…)

 

Dne 19.8.2012 se ztratila hnědobílá (až zrzavá) fena border kolie slyšící na jméno Cori. Je 14 měsíců stará, má 50cm v kohoutku a 19 kg. Na pravé straně nemá dodělaný límec a má přistřižené chlupy na zadních končetinách. Ztratila se v okolí Braškova – Valdeku – Kladno – Středočeský kraj.

Případ vyšetřuje Policie ČR, ale přesto žádáme o pomoc a sdílení po celé České Republice i v zahraničí! Fenečka má pro majitelku obrovskou citovou hodnotu, je pro ni nenahraditelná. Nálezci nabízí velmi vysokou finanční odměnu.

Při jakékoliv informaci prosím kontaktujte majitelku Beátu Kaňkovou na tel. 777787909 nebo 728329702. Děkuji Vám!!

!! V případě, že máte možnost rozvěsit plakáty ve vašem okolí, stáhněte si jej ve formátu .pdf nebo .doc a pusťte se do toho !

 

 

Mája je po kastraci.. Proč?

Dnes jsme byli navštívit pana veterináře, za účelem kastrování Máji. Operace proběhla podle slov veterináře naprosto v pořádku. Mája byla hodná, šikovná. Akorát mu prý chtěla utéct zpod kudly :) Ale to už víme, že Mája nečeká, až odezní narkóza, ale snaží se utíkat rovnou ze stolu.

Když jsme si pro ni přijeli, hned by se chtěla zvedat a vítat, ale ještě na to neměla sílu. Tak alespoň vrtěla ocáskem na uvítanou. Během chvilky jsme si ji odvezli domů, ustlala jsem si vedle ní na zemi a asi tu strávím celou noc. Teď už jen musíme vydržet těch pár dní, než se Mája úplně uzdraví. (…)

Dnes jsme byli navštívit pana veterináře, za účelem kastrování Máji. Operace proběhla podle slov veterináře naprosto v pořádku. Mája byla hodná, šikovná. Akorát mu prý chtěla utéct zpod kudly :) Ale to už víme, že Mája nečeká, až odezní narkóza, ale snaží se utíkat rovnou ze stolu.

Když jsme si pro ni přijeli, hned by se chtěla zvedat a vítat, ale ještě na to neměla sílu. Tak alespoň vrtěla ocáskem na uvítanou. Během chvilky jsme si ji odvezli domů, ustlala jsem si vedle ní na zemi a asi tu strávím celou noc. Teď už jen musíme vydržet těch pár dní, než se Mája úplně uzdraví.

 

Co nás vedlo ke kastraci?

Spousta lidí se mě ptá, proč ji nechávám kastrovat. Tak tady je náš příběh a vysvětlení, proč to dělám.

Není to jedna jediná věc, díky které bych se k tomuto kroku rozhodla. Už ani nevím, kdy se mi vloudila do hlavy myšlenky, že bych nechala Máju kastrovat. Původně jsem si pořizovala pejska pro sport, chov jsem v plánu neměla. Když jsem ale měla Máju doma a ona rostla a rostla a byla čím dál šikovnější, krásnější a kdo ví co ještě, začala jsem uvažovat nad uchovněním. Začínala jsem se těšit na štěňátka. Na cizí psy jsem přestávala koukat jako na „nějakého borderáka“, ale jako na potencionálního krycího psa. Byla jen jedna věc, kterou jsem věděla naprosto spolehlivě, hned od první chvíle, kdy se rozhodlo, že Mája bude moje. A to, že Mája bude uchovněná pouze, pokud bude na 100 % zdravá.

V lednu letošního roku jsem zjistila, že Máje chybí jeden zub. Šla jsem s tím k veterináři, abychom zkusili zjistit, jestli o něj přišla nebo ho nikdy neměla. Ještě předtím, než veterinář udělal rentgeny, řekl mi, že Máje nechybí jen jeden zub, ale hned dva – P2 vlevo nahoře i dole. V tu chvíli už jsem nechávala dělat rtg jen pro potvrzení. Sama už jsem věděla, že tohle není náhoda, že to bude vrozené. Veterinář mi po zhlédnutí rtg snímků potvrdil, že zuby tam nejsou, ani nebyly. V tu chvíli se veškeré sny o štěňátkách rozplynuly.

Začala jsem zjišťovat, jaké máme možnosti. Podle výkladu bonitační karty to vypadá, že by Mája byla uchovněná. Ale s vadou třetího stupně, právě za chybějící zuby. Pro ty co nevědí, tak vada třetího stupně je poslední přípustná pro chov, horší vady už z chovu vylučují. Tudíž jsem se ocitla před rozhodnutím, zda chci chovat na fence, která je naprosto v pořádku, ale nemá zuby. Není to nic, co by psa ohrožovalo na životě nebo co by ho omezovalo v plnohodnotném žití. Ale pořád je to vada!

Proto jsme se společně s Peťou dohodly, že Máju uchovňovat nebudu. A s tím přicházela i myšlenka, jestli ji nechat kastrovat nebo ne. Jsou nějaká pro, jsou nějaká proti. Každý na to má jiný názor. Jeden vám řekne, že jednoznačně kastrovat a druhý naopak, že by to nikdy neudělal. Rizika tam jsou, tak je otázka, zda to za ta rizika stojí.

Hárající fenečka mi nikdy nepřišla jako problém. Faya kastrovaná nebyla, naše dobrmanka, kterou jsme měli ještě předtím, také kastrovaná nebyla. Vždycky to probíhalo bez problémů, na procházkách jsem je zvládala ohlídat a nereagovat na kecy lidí kolem, že s háravkou nemám vylézat z baráku. Jenže ani s jednou z nich jsem nejezdila po žádných akcích. Intenzivky, závody, tábory, výstavy.. cokoliv. Tohle jsme neznali a netrápilo mě, že Faya zrovna hárá a tak nemůžeme jít ani venčit s pejskem, ale musíme sami. Jenže s Májou je to jiné. S Májou chci cvičit, co nejvíc to jde a ač hárala zatím jen dvakrát, vždycky v tak „šikovný“ termín, že nám to moc nevyhovovalo a museli jsme tomu přizpůsobovat aktivity. Když hárat nebude, bude to pohodlnější. Ano, nezapírám, že to je jeden z důvodů. Bude to prostě bez starostí.

Druhá věc je, že můžeme předejít problémům, které fenečky potkávají, např. zánět dělohy nebo nádory na mléčných žlázách. Vím, že mi nikdo nikdy nezaručí, že kastrovaná fenečka bude zdravá. Ale aspoň je větší pravděpodobnost, že se nám takovéto zdravotní problémy vyhnou.

Tyhle věci se mi honily hlavou ještě předtím, než jsem se pro kastraci pevně rozhodla. Pořád mi přišlo, jak kdybych čekala na nějaký poslední impuls, který mi řekne „jdi do toho“. Možná právě proto jsem to řešila s hodně lidmi. Chtěla jsem znát různé názory na to, chtěla jsem asi i nějakou podporu, že to mám udělat. Bála jsem se toho a možná jsem prostě jen potřebovala někoho, kdo v tom bude se mnou. Nevím, o co konkrétního šlo, ale pořád jsem měla pocit, že nejsem přesvědčená, že to chci udělat.

Poslední impuls přišel asi dva týdny před odchodem naší Fayy. Když to tu tak píšu, tak mi dochází, že to byla právě ona, která mi potvrdila, ať do toho jdu! Právě Faya byla ten přítel, který stál při mně a mém rozhodnutí. Ona snad ani nebyla pes, ona musela být Anděl!

Když bylo Faye 6 let, veterinář nám doporučoval kastraci. Tou dobou šlo o fenečku, která neměla odchovaný žádný vrh a u které jsme ani žádná štěňátka neplánovali. Veterinář mi říkal o riziku zdravotních problémů, kterým bychom právě díky kastraci mohli předejít. Jenže já měla doma zdravého psa a nějak mi nedocházelo, proč by měl mít zdravý pes takové problémy. Když jsem pak nad tím víc přemýšlela, začalo mi docházet, že i zdravý pes může onemocnět. Jenže to už Faya nebyla nejmladší a ač byla pořád plná života, už na ní bylo vidět, že pomalu stárne a bála jsem se dát ji narkózu a poslat na operaci. Stále jsem se jen modlila, aby nás to nepotkalo. Moc mi to nevyšlo.

Ten implus, který rozhodl, že Mája půjde na kastraci byla věta pana veterináře, že Faya má nádor na mléčné žláze. Ne jen jeden, ale pomalu roste i druhý.. víc myslím už není co dodávat! Nic podobného už nikdy nechci slyšet!

Novinky před odjezdem na tábory

Nejdůležitější novinkou je to, že dnes byla Kamča s Luckym v Hradci u MVDr. Ekra na rentgenech. Dopadlo to tak, že Lucky má DKK 0/0, DLK 0/0, OCD nepostižen! Při té příležitosti jsem nechala poslat Máji rentgeny na neoficiální posouzení. Nevíme tedy, jaké přesné výsledky máme, ale víme, že všechny rtg jsou bez nálezu! Kyčle, lokty i páteř vypadá dobře, Mája je podle slov veterináře „zdravá fenka“! (…)

Nejdůležitější novinkou je to, že dnes byla Kamča s Luckym v Hradci u MVDr. Ekra na rentgenech. Dopadlo to tak, že Lucky má DKK 0/0, DLK 0/0, OCD nepostižen! Při té příležitosti jsem nechala poslat Máji rentgeny na neoficiální posouzení. Nevíme tedy, jaké přesné výsledky máme, ale víme, že všechny rtg jsou bez nálezu! Kyčle, lokty i páteř vypadá dobře, Mája je podle slov veterináře „zdravá fenka“! :)

Další „novinkou“ je, že zítra odjíždíme na výcvikový tábor. Dlouho očekávaný Ambergold ve Svojanově. Pořád jsem si říkala, že prostě budeme týden cvičit.. agility, poslušnost, frisbee. Bude to paráda, zábava a tak. Teď mi ale dochází, že nás toho čeká víc. Že nás čekají věci, které ještě neznáme. Zkusit si flyball, coursing a možná i něco dalšího. Tak nevím, ale asi z toho začínám být i trochu nervózní :D No a nejen toto, ale ještě s sebou budeme mít malou Chelsea. První noc pod stanem, první noc v kleci. Spousta cizích lidí a psů. No jsem na ní zvědavá.

Po táboře hned zmizíme na dětský tábor DreamBox, kde jsme s Májou byli už loni. Chelsea bude tou dobou u Peti na hlídání. Takže přístup k internetu bude velice omezený a nějaké novinky najdete v následujících třech týdnech spíše na facebooku.

A asi poslední novinka je, že se chystáme lehce měnit vzhled webu. Dodělávat nějaké maličkosti, kterých si možná ani nevšimnete. A pak něco trochu většího, co nikdo nepřehlédne. Změny se začnou provádět v době mojí nepřítomnosti, takže je možné, že se v průběhu naskytne nějaká chybička, která ale bude určitě brzy napravena. Tak doufám, že se pak ty menší či větší změny budou líbit.

A jsme doma

Už i s malou Chelsea jsme doma :) Dopoledne jsme si pro ni jely do Chs Moravia Merilen do Jamolic. V Jamolicích nás hned uvítal Chelsinky tatínek Kabor, hned za ním Saki a pak se vynořila i malá chlupatá kulička Away, dnes už Chelsea. Bráška Awro zatím spal doma, aby nám ukázal, jak umí být zaražený, že ho někdo budí. No co si budeme povídat, když jsem šla vzít spící Chelsea, která usnula venku, tak mě za probuzení málem sežrala.

Pár hodin jsme strávili u Abrahámových doma. Bylo to moc příjemné odpoledne, pěkně jsme si popovídali (o psech samozřejmě) a děkujeme za oběd! Se štěňátky jsme si pohráli, něco málo i nafotili a malou Chelsea jsme ještě před odjezdem zvládli zvážit. Výsledek 4,6 kg. Po druhé hodině už jsme se pomalu naskládali do auta a vyrazili směr Brno. Resp. autem směr Rosice, kam nás Hanka odvezla a tam jsme si pár minut počkaly na autobus do Brna. (…)

Už i s malou Chelsea jsme doma :) Dopoledne jsme si pro ni jely do Chs Moravia Merilen do Jamolic. V Jamolicích nás hned uvítal Chelsinky tatínek Kabor, hned za ním Saki a pak se vynořila i malá chlupatá kulička Away, dnes už Chelsea. Bráška Awro zatím spal doma, aby nám ukázal, jak umí být zaražený, že ho někdo budí. No co si budeme povídat, když jsem šla vzít spící Chelsea, která usnula venku, tak mě za probuzení málem sežrala.

Pár hodin jsme strávili u Abrahámových doma. Bylo to moc příjemné odpoledne, pěkně jsme si popovídali (o psech samozřejmě) a děkujeme za oběd! Se štěňátky jsme si pohráli, něco málo i nafotili a malou Chelsea jsme ještě před odjezdem zvládli zvážit. Výsledek 4,6 kg. Po druhé hodině už jsme se pomalu naskládali do auta a vyrazili směr Brno. Resp. autem směr Rosice, kam nás Hanka odvezla a tam jsme si pár minut počkaly na autobus do Brna.

Cestu zvládla maličká naprosto bez problémů. Jak v autě, tak busem. Celou dobu byla na klíně, v autě se snažila prozkoumávat, co všechno je kolem, v autobusu se pak koukala z okna ven. V Brně jsme rovnou vzali Máju a Casey a vyrazily na Špilberk. Malá Chelsea je zvědavá a chtěla by ty velký černobílý pejsky poznat, ale jak se na ní otočí (nebo dokonce rozběhnou), tak to už se jich bojí. No moc se ani nedivím, Mája neumí být klidná, to je prostě rapl. Ale to chce čas, za pár dní už spolu budou v pohodě, já jím věřím :) Mája o malou jeví zájem, chce se seznámit a kamarádit, to půjde..

Doma je Chelsea zatím zlatíčko. Chtěla rozkousat jen svůj obojek a můj kabel k notebooku. Jinak se mazlí, hraje s námi (se psy pořád ne) a nebo spí a spí a spí :) A vodítko? Jsem čekala, že se mi bude vzpírat, že nebude chtít nikam jít a tak. No pokud jdou proti nám lidi, tak se trochu cuká, ale jinak je úplně parádní a běhá vedle mě naprosto skvěle!

Něco málo jsme nafotily už na návštěvě u Hanky, něco pak ještě cestou a i doma při venčení. Fotky najdete na rajčeti.

 

Čekáme štěňátko

Všechno už je definitivní a za týden si jedeme pro malou belgičáckou slečnu Away. O náhody není nouze ani tady a tak tady jsou pro porovnání naše příběhy:

Tenkrát jsem kontaktovala Peťu ještě před narozením štěňátek a po narození se „rozhodlo“, že štěně nebude. Tenkrát byl důvod ten, že se narodilo málo štěňátek a bylo moc zájemců. Cca dva týdny před odběrem štěňat mě Peťa kontaktovala, aby mi nabídla fenečku, která se uvolnila. Byla to slečna růžová (!) Peťa mi tenkrát psala, jak je ráda, že jde malá Mája zrovna ke mně. (…)

Všechno už je definitivní a za týden si jedeme pro malou belgičáckou slečnu Away. O náhody není nouze ani teď a tak tady jsou pro porovnání naše příběhy:

Tenkrát jsem kontaktovala Peťu (Chs Locolindo) ještě před narozením štěňátek a po narození se „rozhodlo“, že štěně nebude. Tenkrát byl důvod ten, že se narodilo málo štěňátek a bylo moc zájemců. Cca dva týdny před odběrem štěňat mě Peťa kontaktovala, aby mi nabídla fenečku, která se uvolnila. Byla to slečna růžová (!) Peťa mi tenkrát psala, jak je ráda, že jde malá Mája zrovna ke mně.

Teď je v řešení belgičanda. Chovatelku jsem také kontaktovala ještě před narozením štěňat. Tentokrát jsem byla třetí zájemce na fenečku a šance byla veliká. Fenečky se narodily přesně tři, tak to vypadalo nadějně. Ale doma se řeklo, že prostě štěně teď nechceme. Bylo mi to líto, ale mamky rozhodnutí jsem respektovala. Jen jsem potají sledovala, jak štěňátka rostou. Pak mi jednoho dne mamka řekla, že chce psa a tak jsem začala jednat. Cca dva týdny před odběrem štěňátek z Moravia Merilen jsem kontaktovala chovatelku s tím, že na webu má stále u jedné fenečky informaci, že je volná. Mamce se rozzářily oči, když slyšela, že jsem sehnala štěně a bylo jasno. Malá slečna růžová (!) bude naše. No a když si říkám, že to je jen náhoda, že jsou obě holky „růžové“, tak mi na fb napíše chovatelka od malé Away, že je ráda, že budu mít Away já.

Jo a aby toho ještě nebylo málo! Tak Mája je z pěti štěňat, má dvě ségry a dva bráchy. Teď už si jen domyslete, jaké sourozence má Away ;) Jo a ještě jeden dodatek, na který jsem zapomněla, obě moje holky jsou vrh A!