Video z intenzivky agility
Trošku se to zdrželo, agility intenzivka s Martinou a Pavlem Vakoničovými proběhla na konci dubna. Videa se mi dostala do rukou téměř hned po skončení, ale nějak nebyl čas, nápad, nálada, nic.. Pak ale někdy přijde den, kdy časově nevychází nic podle plánu. Ten přišel zrovna včera a tak jsem se do toho pustila a něco sestříhala. (…)
Starodávným metrem na Vyšehrad
Státní svátek v úterý pro nás znamenal volno (v pondělí jsme si ho udělaly samy), které jsme trávily v Praze. O den později je výročí, kdy vyrazila „do pražských ulic“ první souprava metra. Většinou pražský dopravní podnik toto výročí nějakým způsobem slaví. Letos vyrazila na státní svátek na koleje právě ta souprava, která zahajovala provoz pražského metra v roce 1974. Tedy asi ne úplně přesně ty stejné vozy, ale ten stejný typ to byl.
Takže Mája se vrátila do minulosti a měla tu čest se projet metrem starým přes 30 let. Výlet jsme si udělali na Vyšehrad, kde jsme se trochu prošli, lehce pohráli s frisbeečkem a Mára se učil fotit. Nějakých maličko záběrů je zde a třeba časem přidám i další. (…)
Máme doma belgičáka
Prodloužený víkend trávím doma a Marek půlku víkendu bohužel v práci. Tak jsem si říkala, že učit se mi nechce a radši bych nějakou tu „psí“ zábavu. Jít si zaházet frisbee nikdo moc nechtěl, nebo spíše nemohl. Lenka s Fleur a Quinckou jdou na výstavy a prý koupat ty dvě nijak často se nedá. Hanka s Ginnou a Ernym je zas o víkendu v práci. No tak jsem její práce využila aspoň k tomu, ať mi půjčí psa :)
Takže na víkend máme doma na hlídání „malou“ Ginnu. V pátek ráno jsem si ji vyzvedla a.. ale jo, vrátím ji. Ona mi totiž zlobí Máju a vrčí mi na přítele. Ale je to vtipné sledovat, jak se Mára jde tulit ke psovi, který na něj vrčí :D Jenže ona Ginna neví co chce, protože ona si užívá jeho drbání, ale preventivně na něj musí vrčet. No a Mája, ta je z ní úplně vyčerpaná. Ginna do ní pořád kouše, Mája se ožene, ale zas ji hned nechá. Že by ji prostě jednou pro vždy dostala k zemi a vysvětlila, že tohle teda ne, to Mája nějak neumí. (…)
Intenzivka agility u Vakoničů
O víkendu jsme si s Májou vyrazily na naší první intenzivku agility. Pár dní před víkendem jsem tam vůbec nechtěla. Dostaly jsme se tam tak trochu z protekce. Že prý by to mělo být pro pokročilejší týmy, kteří už zvládají parkury. My tam šly s tím, že ještě nemáme zóny ani slalom. Tak prý jestli zvládneme zaběhnout aspoň 10 překážek, tak tam můžeme. No občas to bylo zlé, ale občas těch 10 zvládáme :) (…)
Dogfrisbee víkend
Před nějakou dobou jsem se (už ani nevím od koho) dozvěděla, že se plánuje víkendový dogfrisbee seminář v Petrovicích u Sedlčan. Konečně něco poblíž Prahy a ne Olomouce, tak jsem si říkala, že by bylo fajn toho využít. Rozeslala jsem tou dobou informace o semináři všemi směry a kupodivu se pár mých známých chytlo a že pojedou taky. V tu chvíli už bylo jasno, že jedeme a tak jsme se přihlásili. Já s Májou a i Marek na házení bez psa.
Během vycházek v Praze ve Hvězdě jsme poznali Verču Makovskou, která byla jednou z instruktorek na tomto semináři. Na vycházce nám tenkrát řekla „to já vás mít nebudu, já budu mít začátečníky“. Tak jsem ji utvrdila, že jsme právě začátečníci a ať s námi počítá. No a jak to nakonec asi dopadlo? Skončily jsme s Májou ve skupině u Verči :) Další instruktorky na víkendu byly Lucka Plevová a Helča Hofmanová, které jsem do té doby osobně neznala, jen jsem tušila, že někdo takový dělá frisbee. (…)
Máme doma návštěvu
V pátek kolem páté odpoledne jsem s Márou dorazila do Letňan na For Pets. Jednak jsme se jeli podívat na veletrh a koupit něco pro Máju a jednak jsem tam měla sraz se Zdenkou, aby mi předala Nexinku na víkendové hlídání.
Veletrh teda nic moc, docela mě zklamal, nebo nevím, ale přišlo mi, že je tam toho hrozně málo. Sehnali jsme obojky proti klíšťatům, zabrousili k nějakému výprodeji hraček a vzali májem míček na šňůrce (gappay přesto jednou přijde!) a pískací míček a ještě jsme u dogpoint stánku brali přetahovadlo (těch není nikdy dost). Pořád jsem doufala, že najdeme i nějaký stánek s masem, ale nikde nic. Tak jsem nakonec koupila na víkend Máje Brit konzervy, tak snad bude spokojená. (…)
První lekce „dogdancingu“
Před nějakou dobou mi Peťa navrhla, jestli bych nechtěla jezdit do Třebíče cvičit. Že povede kurzy dogdancingu, tak bychom se zapsaly na ně, ale strávily bychom v Třebíči víc času a věnovaly se i třeba agility, poslušnosti nebo prostě tomu, s čím budu chtít pomoct. No mohla jsem snad něco takového odmítnout?
Se vším možným píšu Peťe, že máme ten a ten problém a nejde nám to a jak to dělat a tak. Takže mám jí pořád jenom psát nebo ji a Cassinku vídat osobně? Osobně je to vždycky lepší! A zvlášť s Peťou, však já jsem už skoro nervózní, pokud si nějaký den nenapíšem. Takže jsem nabídku s radostí přijala a dnes krátce před dvanáctou jsme s Májou vyrazily směr Třebíč. (…)
Hvězda a další noví kamarádi
Se Zdenkou a její Nexou jsme si naplánovaly na pátek vycházku do Hvězdy. Pozvaly jsme pár dalších lidí, že vyrazíme na jednu z dalších hromadných vycházek. Tentokrát se zájem o procházku rozšířil a celkem se nás účastnilo 13 lidí s 22 pejsky. S Májou jsme tam trochu kazily průměr, protože skoro každý tam měl víc psů. Tentokrát jsme se dokonce i odpíchli od borderek a měli jsme smečku různorodější. (…)
Potřebujeme hodně venčit
Po smutné zprávě, co nás zastihla, potřebujeme společnost. Dny doma jsou moc prázdné a smutné. Takže na úterní večer jsme si domluvily venčení na Černém Mostě. Přesvědčily jsme i Lenku, ať přemůže své nastydnutí, vezme Fleur a malou Quince a společně s nimi jsme se sešly na Čerňáku, na „domácím poli“ Zdenky s Nexinkou.
Mája je viděla po opravdu dlouhé době, takže měla neskutečnou radost, že s nimi může lítat. Dokonce se s Nexou nechtěly ani prát, ale honily se a navzájem provokovaly. Měla jsem radost, že minule na sebe jen neměly náladu a už je všechno v pohodě! (…)
Odešla.. ale přesto navždy zůstane!
Poslední náš měsíc byl jeden velký strach a trápení. Všechno začalo tím, že Faya prskala krev z nosu. Každou chvíli návštěva veterináře, léky a strach, co všechno se může stát. Prvně mě na klinice vyděsili tím, že může jít i o nějaký nádor. O svého prvního pejska jsem přišla kvůli rakovině a hrozně jsem se bála, že to tak bude znovu. O týden později to vypadalo mnohem lépe. Faya prskala míň, ale krev tam stále byla. Přesto jsem měla radost, že se to zlepšuje a začala jsem věřit, že to žádný nádor není.
Bohužel, ne každé zlepšení je opravdu k lepšímu. Faya se chvíli držela. Dál už se to nezlepšovalo, ani nezhoršovalo. Co jsme ale u Fayy našli, tak to byl nádor na mléčné žláze. V tu chvíli další strach. Mám pocit, že tou dobou už jsem přestala věřit, že to jednou bude dobré. Přesto jsem jí ale dávala naději, že tu s námi ještě nějakou dobu bude. (…)
Po roce do Zoo
Po roce se nám opět naskytla možnost vyrazit zdarma do pražské Zoo. Je škoda něčeho takového nevyužít. Proto jsme si naplánovali výlet na jednu z volných březnových sobot, kdy bude pěkné počasí. Ovšem vyrazit do Zoo „první jarní den“ není úplná výhra. První sobota tohoto roku, kdy bylo venku téměř 20°C znamenala pro pražskou Zoo nabitý den. Spousta lidí, dětí, maminek s kočárkem, spousta pejskařů (a mezi nimi my se skoro hárající Májou :)).
Cesta do Zoo skoro nepřístupná. Do autobusu jsme se nějakým způsobem nacpali s Májou v náručí. Držet se nebylo kde, leda tak kolem stojících lidí. Ale zase jich tam bylo tak moc, že nebyla možnost spadnout. Samé prázdné zastávky „Na znamení“ nás udržely v zavřeném autobusu. Na první zastávce, kdy řidič otevřel dveře nás dav lidí vyhodil ven. Před autobusem kolona aut, tak jsme usoudili, že dál se sardinkovat nebudeme a dojdeme to pěšky. (…)
Náročný víkend
Do Prahy jsem přijela už ve čtvrtek večer, abychom nemuseli v pátek brzy vstávat a cestovat dlouhou cestu rovnou na cvičák. Domluvila jsem si totiž agility. Takovou malou ochutnávku na pandičkách. V pátek jsme tedy nikam nakonec nemuseli pospíchat a v klidu vyrazily před dvanáctou hodinou směrem kamsi na Prahu 5. Na zastávku jsme dorazily správně (ještě aby ne, když jsme ani nepřestupovaly), ale pak najít cvičák, to už bylo horší. Nakonec se nám ale i to povedlo! (…)
Bahenní koupel ve Hvězdě
Dnes ráno jsme vyrazily na dalekou cestu kvůli venčení, téměř na druhý konec Prahy. Jely jsme poznat Verču a její dva kluky Sparkyho a Dipa. Přidalo se k nám ještě pár dalších lidí, takže nakonec nás byla docela velká smečka borderek + jedna rezavá „skoro borderka“ :)
Ve Hvězdě jsme společně strávili něco kolem dvou hodin. Byla to parádní procházka a na to, že je únor, tak i to počasí bylo fajn. Jediná taková malá chybička byla, že bylo všude bahno. Teda je fakt, že během chvíle nebyli od bahna jen psi, ale i my, takže jsme to během asi 10 minut na vycházce přestali řešit. (…)